67 C 462/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 088 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 7 100 Kč. Úvěr měl být ze strany žalované splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná však čerpanou jistinu úvěru k tomuto dni nesplatila, ačkoliv byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzývána. Ke dni podání žaloby tak činila dílčí dlužná jistina úvěru částku 7 100 Kč a neuhrazené poplatky za poskytnutí úvěru částku 1 988 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že na ni jako na nového věřitele byla pohledávka za žalovanou poistoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovanou prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem 7 100 Kč. Dle čl. I. smlouvy byla žalovaná povinna poskytnutý úvěr, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 988 Kč, vrátit nejpozději do [datum] (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie občanského průkazu žalované). Finanční prostředky ve výši 7 100 Kč byly žalované poskytnuty dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet] (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], potvrzení o odeslání finančních prostředků). Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni jako novému věřiteli postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba] Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze [datum] včetně kopie podacího lístku z téhož dne). Na základě citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 9 088 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejímž základě žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 7 100 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnutý úvěr řádně a včas uhradila. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že jí byly peněžní prostředky ze strany společnosti [právnická osoba] skutečně poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně pak vychází z ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a dlužných částkách. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.