7 C 250/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 6. 5. 2021 se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 675 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne 28. 4. 2016 úvěr ve výši 4 500 Kč na účet číslo [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původního věřitele. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr původnímu věřiteli do 28. 5. 2016 a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 175 Kč, což však neučinil. Dne 1. 1. 2021 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neplnil ničeho, přestože mu byla právním zástupcem žalobkyně dne 2. 2. 2021 zaslána upomínka před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný jako klient a společnost [právnická osoba], [IČO], jako zapůjčitel uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, kterou zapůjčitel poskytl žalovanému dne 28. 4. 2016 zápůjčku ve výši 4 500 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo], kterou se žalovaný zavázal vrátit do 28. 5. 2016 společně s poplatkem ve výši 1 175 Kč (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce, všeobecných obchodních podmínek a detailu platby). Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla zapůjčitelem postoupena dne 1. 1. 2021 na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 2. 2. 2021 s tím, že dluh činil celkem 13 092,51 Kč a žalovaný byl vyzván k jeho zaplacení (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 včetně podacího lístku). 5. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 5 675 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), v níž se žalovaný zavázal poskytnutou zápůjčku ve výši 4 500 Kč vrátit do 28. 5. 2016 společně s poplatkem ve výši 1 175 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svou povinnost vyplývající ze shora citované smlouvy vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek splnil řádně a včas či že by na svůj dluh cokoliv zaplatil. Žalovanému tak byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 5 675 Kč jakožto nesplacené zápůjčky a poplatku za její poskytnutí. Povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení z jistiny se opírá o § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. ve věci sp. zn. 7 C 250/2021, 9 C 314/2021 či 68 C 310/2021); jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.