7 C 256/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou dne 20. 2. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 931 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 21. 7. 2020 uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému dne 21. 7. 2020 peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně zkoumala. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 11. 8. 2020 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 159 Kč. Žalovaný však peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 12. 8. 2020 do 20. 2. 2021, tedy ve výši 772 Kč. Žalovaný byl předžalobně upomenut e-mailovou zprávou žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 21. 7. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru [číslo] v níž se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal vrátit nejpozději do 21 dnů od poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 1 159 Kč, celkem tedy částku 5 159 Kč. Podle čl. IX odst. 1 písm. a) smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal pro případ prodlení s plněním dluhu zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo]). Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z kopie obou stran občanského průkazu a fotografie žalovaného s občanským průkazem (zjištěno z fotografie žalovaného a kopie občanského průkazu). Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr (zjištěno z EUCB data a REPI Credit Report). Žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč dne 21. 7. 2020 na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z potvrzení o platbě). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky dne 26. 1. 2021 právní zástupkyní žalobkyně (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 26. 1. 2021 včetně e-mailu). 5. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 5 931 Kč s příslušenstvím byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 1842 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na jejímž základě byly žalovanému dne 21. 7. 2020 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 159 Kč nejpozději do 21 dnů. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy splnil řádně a včas. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal rovněž smluvní pokutu ujednanou ve smlouvě pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně podle § 2048 o. z. do dne podání žaloby, tedy ve výši 772 Kč a příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to kapitalizovaným od 12. 8. 2020 do dne podání žaloby a běžícím od podání žaloby do zaplacení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 931 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež právní zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (u zdejšího soudu např. ve věcech sp. zn. 68 C 180/2020, 52 C 228/2020 nebo 15 C 212/2020), její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.