7 C 258/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 3. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 644,19 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 9. 10. 2018 byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr včetně úroku ve výši 27,9 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 978 Kč vždy k 15. dni v měsíci počínaje 9. 11. 2018. Jelikož žalovaný přes upozornění původního věřitele nesplácel úvěr řádně a včas, původní věřitel úvěr zesplatnil ke dni 6. 2. 2020 v souladu s čl. 7 a 7.2 produktových podmínek a uplatnil vůči žalovanému právo na zaplacení smluvní pokuty, o čemž žalovaného vyrozuměn dopisem ze dne 7. 2. 2020. Pohledávka vůči žalovanému byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 postoupena z původního věřitele na žalobkyni s účinností ke dni 23. 3. 2021, což bylo žalovanému sděleno dopisem. Pohledávka ke dni postoupení činila 33 976,39 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny úvěru ve výši 26 957,25 Kč, poplatků a smluvní pokuty v celkové výši 4 686,94 Kč a úroku a úroku z prodlení jednak v kapitalizované výši do 6. 2. 2020 a dále jako běžící od 7. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný dluh nesplnil ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi společnosti [právnická osoba], [IČO], jako bankou a žalovaným jako klientem byla dne 9. 10. 2018 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o půjčce [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 27,9 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 933 Kč vždy k 15. dni v měsíci počínaje 9. 11. 2018 (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 9. 10. 2018, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a akceptace návrhu dodatku ke smlouvě o půjčce). Smlouva o půjčce byla uzavřena v návaznosti na rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb č. [anonymizováno] uzavřenou mezi bankou a žalovaným dne 23. 3. 2018 (zjištěno z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb č. [anonymizováno] ze dne 23. 3. 2018). Banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč dne 9. 10. 2018 na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z výpisu z účtu za říjen 2018). Dne 22. 1. 2020 vyzvala banka žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky po splatnosti ve výši 3 457,35 Kč a zároveň jej upozornila na možnost ztráty výhody splátek v případě nezaplacení (zjištěno z poslední výzvy ze dne 22. 1. 2020 včetně poštovního podacího archu). V případě prodlení žalovaného se splátkami byla banka oprávněna prohlásit půjčku za okamžitě splatnou a požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení (zjištěno z ujednání pod bodem 6.1 písm. b) a bodem 6.2 písm. b) návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 9. 10. 2018). Banka vyzvala žalovaného k okamžitému splacení dluhu dopisem ze dne 6. 2. 2020, přičemž dlužná částka k uvedenému dni činila 29 968,45 Kč a skládala se z jistiny ve výši 26 957,25 Kč, úroku ve výši 2 319 Kč, úroku z prodlení ve výši 13 Kč a poplatků ve výši 679 Kč (zjištěno z oznámení o zesplatnění ze dne 6. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu). Pohledávka vůči žalovanému byla z banky postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 17. 3. 2021 s účinností ke dni 23. 3. 2021 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek jako přílohy č. 1 a potvrzení o zaplacení úplaty). Banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem dne 1. 4. 2021, přičemž ke dni postoupení dlužná částka bez příslušenství činila 33 976,39 Kč (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 4. 2021 včetně poštovního podacího archu). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne 13. 5. 2021 (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku). 5. V návaznosti na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Původní věřitel na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit a zaplatit původnímu věřiteli úrok. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto původní věřitel v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za okamžitě splatný, přičemž ke dni 6. 2. 2020 činila celková dlužná částka 29 968,45 Kč a žalovanému vznikla též povinnost platit původnímu věřiteli smluvní pokutu podle § 2048 o. z. ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaný v řízení netvrdil, tím méně neprokázal, že by na předmětný dluh něčeho plnil. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 31 644,19 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru ve výši 26 957,25 Kč a poplatky a smluvní pokutu ve výši 4 686,94 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal příslušenství pohledávky, které je tvořeno sjednaným úrokem z úvěru a vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu také úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to jednak kapitalizovanými za dobu do okamžité splatnosti úvěru dne 6. 2. 2020 a dále běžícím od 7. 2. 2020 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 444 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 266 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 644,19 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež právní zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. ve věci sp. zn. 33 C 162/2021, popř. 17 C 257/2021 či 33 C 152/2021), jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.