7 C 322/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 20. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 646 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a jeho vlastníkem je žalovaný. V období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 nebylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost vznikla podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Vozidlo tak nebylo pojištěno 122 dní. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 93 Kč denně za 122 dní, tedy celkem 11 346 Kč a dále na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou ze dne 2. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ze dne 2. 12. 2020 a požadovala zaplacení částky 11 346 Kč. Dále byla žalovanému odeslána upomínka ze dne 11. 3. 2021 a předžalobní upomínka ze dne 30. 6. 2021. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nesplnil povinnost toto vozidlo pojistit, a nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyně zaslala výzvu k úhradě, na niž však žalovaný nereagoval. Vzhledem k pospaným skutečnostem soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni vedle příspěvku a nákladů ve výši podle § 4 odst. 3 až 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. i) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 646 Kč sestávající z odměny po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.