7 C 341/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou k Okresnímu soudu v Litoměřicích dne 22. 5. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel uzavřela dne 24. 11. 2014 s žalovaným smlouvu o zápůjčce. Původní věřitel poskytl žalované smlouvou zápůjčku ve výši 1 000 Kč na bankovní účet. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky původnímu věřiteli do 11. 12. 2014. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 11. 12. 2014 zápůjčku nevrátila. Žalovaná tak porušila svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby dlužná jistina činí 1 000 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení příslušenství pohledávky, a to zákonný úrok z prodlení. Dne 21. 12. 2017 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka vůči žalované postoupena na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh neplnila ničeho, přestože jí byla žalobkyní zaslána upomínka před podáním žaloby. 2. Usnesením ze dne 2. 7. 2021, č. j. EPR 121830/2020-25, vyslovil Okresní soud v Litoměřicích svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Z předložených listin soud zjistil, že dne 24. 11. 2014 byla mezi žalovanou a [právnická osoba] [příjmení] [jméno] (nyní [právnická osoba]), registrační číslo [číslo] [číslo], s tehdejším sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit ve lhůtě do 11. 12. 2014 (zjištěno prohlášení [číslo] ze dne 24. 11. 2014 a faktury [číslo]). Předmětná pohledávka vůči žalované byla společností [právnická osoba] postoupena dne 21. 12. 2017 na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017). Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována společností [právnická osoba] dopisem ze dne 18. 1. 2018 s tím, že dluh činil celkem 2 758 Kč a žalovaná byla vyzvána k jeho zaplacení (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 včetně poštovního podacího archu). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně výzvou ze dne 13. 12. 2019 (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne 11. 3. 2020 včetně poštovního podacího archu). 6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kterou byly žalované přenechány peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit do 11. 12. 2014. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by poskytnuté peněžní prostředky vrátila řádně a včas či že by na splnění svého dluhu cokoliv zaplatila. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky 1 000 Kč jako nevrácené zápůjčky spolu s příslušenstvím, když nesplněním peněžitého dluhu včas vznikla žalované povinnost zaplatit úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z., když pohledávka byla společností [právnická osoba] na žalobkyni postoupena. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.