9 C 238/2020-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 6 355 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 1. 2014 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [adresa], PSČ [PSČ], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo] s tím, že za období od 18. 10. 2016 do 19. 10. 2017 vystavila žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 23. 10. 2017 s datem splatnosti 6. 11. 2017 znějící na částku 24 510 Kč. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, jimiž se vztah účastníků řídí a podle nichž splatnost faktury nastává 15. dne od jejího vystavení. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci ke dni podání tohoto návrhu uhradil pouze zčásti, a to platbou ve výši 2 563 Kč ze dne 2. 3. 2018, platbou ve výši 2 568 Kč ze dne 29. 12. 2017, platbou ve výši 2 563 Kč ze dne 31. 1. 2018, platbou ve výši 2 563 Kč ze dne 3. 4. 2018, platbou ve výši 2 563 Kč ze dne 3. 5. 2018, platbou ve výši 1 127 Kč ze dne 31. 8. 2018, platbou ve výši 1 517 Kč ze dne 2. 1. 2019, platbou ve výši 1 513 Kč ze dne 31. 1. 2019, platbou ve výši 1 513 Kč ze dne 5. 3. 2019. Žalobkyně tak za žalovanou eviduje pohledávku z titulu nezaplacené faktury za odběr elektřiny ve výši 6 020 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Součástí žalované částky je také poplatek za upomínku ve výši 240 Kč a smluvní pokuta ve výši 95 Kč. Žalobkyně žalované zaslala dne [datum] předžalobní výzvu k plnění, avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Usnesením ze dne 24. 9. 2020, č. j. 9 C 238/2020 – 18, byl žalované podle § 29 odst. 2 a 4 o.s.ř. ustanoven opatrovník [celé jméno opatrovnice], advokátka se sídlem [adresa opatrovnice]. 3. Ustanovený opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil tak, že stanovisko žalované není z obsahu spisu patrné, a rozhodnutí ve věci tedy ponechává na úvaze soudu. 4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 14 spisu) a žalované ustanovený opatrovník s rozhodnutím věci bez nařízení jednání taktéž souhlasil (č. l. 24 spisu), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím zjištěním: 6. Mezi žalobkyní, jako obchodníkem, a žalovanou, jako zákazníkem – podnikatelem, byla dne 6. 1. 2014 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese [adresa] Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník. Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny upravují práva a povinnosti smluvních stran s tím, že dle čl. VI. bodu 1 věty druhé Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od [datum] je prodlévající strana v případě prodlení s úhradou kterékoli splatné pohledávky (peněžitého dluhu) podle Smlouvy je prodlévající Smluvní strana (dlužník) povinna zaplatit druhé Smluvní straně (věřiteli) úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákazník je dále dle čl. VI bodu 2 povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši stanovené Ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb Obchodníka za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti, smluvní pokutu ve výši stanovené Ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb Obchodníka za zastavení realizace přerušení dodávky elektřiny. Dle čl. IV odst. 3 Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny jsou vystavené faktury splatné patnáctý den od jejich vystavení nebo v den splatnosti v nich uvedený, je-li tento den dnem pozdějším a není-li dohodnuto ve Smlouvě jinak. Dle všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od [datum] byla žalobkyně oprávněna po žalované požadovat částku 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby. Dle Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb je výše smluvní pokuty za upomínku představována částkou 95 Kč (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/podnikatel, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od 1. 6. 2018, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 5. 2016, ceník smluvních pokut speciálních služeb). Žalované byla za fakturační období 18. 10. 2016 – 19. 10. 2017 vyúčtována částka 24 510 Kč. Datum splatnosti faktury bylo určeno na 6. 11. 2017 (periodická faktura za sdružené služby dodávky elektřiny ev. [číslo]). Žalované byla žalobkyní zaslána upomínka vystavená 4. 12. 2017, kdy žalobkyně upomínala žalovanou k uhrazení dlužné částky 24 605 Kč a vyzvala žalovanou k úhradě uvedené částky do 18. 12. 2017. Žalované dále byla žalobkyní zaslána upomínka vystavená 18. 7. 2018, kdy žalobkyně upomínala žalovanou k uhrazení dlužné částky 18 610 Kč do 1. 8. 2018 (citované upomínky). Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zaslala dne [datum] žalované výzvu k plnění z téhož dne, ve které bylo žalované sděleno, že z dluhu 24 510 Kč uhradila pouze 18 490 Kč. Žalovaná tak byla vyzvána k úhradě částky 8 458 Kč, která byla představována neuhrazenou částí dlužné jistiny a smluvního úroku z prodlení, a částky 726 Kč jako nákladů advokáta (upomínka ze dne [datum] a poštovní podací arch z téhož dne). 7. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 6 355 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora uvedeného odběrného místa (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb., § 50 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2014) a shora citovanou fakturou byla žalobkyní žalované vyúčtována spotřeba elektřiny za období od 18. 10. 2016 do 19. 10. 2017 ve výši 24 510 Kč. Žalovaná dluh uhradila pouze z části a je za odebranou elektrickou energii nadále dluží částku 6 020 Kč. Dluh žalované je dále tvořen smluvními pokutami dle ujednání obsažených ve všeobecných obchodních podmínkách ve výši 240 Kč a 95 Kč (§ 1751 a § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.) V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by tento nedoplatek za dodávku elektřiny za shora uvedené období uhradila, a rovněž tak ze strany žalované nebyl nikterak zpochybňován rozsah či kvalita plnění ze strany žalobce. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 355 Kč jakožto kupní ceny dodané elektřiny ve výši 6 020 Kč a ujednaných smluvních pokut v celkové výši 335 Kč (§ 2079, § 2118 a § 2048 a násl. zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení a to z dlužných částek jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužné částky za dodávku elektřiny, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. specifikace odběrného místa a období, za které nebyla dodávka elektřiny zaplacena. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově ve stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny a za určité období za dodávku nebylo zaplaceno. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku či spíše absentující) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.