14 C 269/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 26. 5. 2022 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 706 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že nákladní automobil s hmotností nad 3,5t, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo], byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jeho vlastníkem nebo provozovatelem byl žalovaný a v období od 5. 1. 2020 do 4. 5. 2020 nebylo k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 121 dní. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve výši 86 Kč denně, tedy celkem 10 406 Kč a dále na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou ze dne 1. 7. 2020. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětného vozidla (zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ze dne 1. 7. 2020, v níž požadovala zaplacení částky 10 706 Kč. Dále byla žalovanému odeslána upomínka ze dne 8. 10. 2020, II. upomínka ze dne 19. 11. 2020 a předžalobní upomínka ze dne 8. 3. 2022. 4. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nesplnil povinnost předmětné vozidlo pojistit, a nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla odeslala žalovanému výzvu k úhradě. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by vozidlo pojistil nebo příspěvek zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni vedle příspěvku a nákladů ve výši podle § 4 odst. 3 až 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 706 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.