14 C 320/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně podala dne 19. 6. 2022 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 465 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že osobní automobil s objemem válců nad 1000 m3 do 1350 m3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo], byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jeho vlastníkem nebo provozovatelem byl žalovaný a v období od 12. 6. 2020 do 8. 10. 2020 nebylo k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 119 dní. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon), ve výši 35 Kč denně, tedy celkem 4 165 Kč a dále na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou ze dne 26. 11. 2020. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětného vozidla (zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ze dne 26. 11. 2020, v níž požadovala zaplacení částky 4 465 Kč. Dále byla žalovanému odeslána upomínka ze dne 4. 3. 2021, II. upomínka ze dne 1. 4. 2021 a předžalobní upomínka ze dne 5. 4. 2022. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 Zákona nesplnil povinnost předmětné vozidlo pojistit, a nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku tak vznikl podle § 4 odst. 1 Zákona. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona odeslala žalovanému výzvu k úhradě. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by vozidlo pojistil nebo příspěvek zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni vedle příspěvku a nákladů ve výši podle § 4 odst. 3 až 5 Zákona a § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 465 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.