14 C 444/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 536 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu vyplatila dne 13. 7. 2018 částku 20 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], na adrese [webová adresa]. Žalovaný se zavázal splatit částku 20 000 Kč a do 9. 4. 2019 a dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 459 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 8 077 Kč. Dne 1. 1. 2021 byla mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalovanému. Žalovaný předmětné částky nesplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci soud nařídil jednání na den 24. 3. 2022, k němuž se nedostavil žádný z účastníků řízení, přičemž žalobkyně svou nepřítomnost předem omluvila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků. 4. Z písemnosti označené jako smlouva o podnikatelském úvěru soud zjistil, že nebyla podepsána žalovaným, a to ani vlastnoručně ani elektronicky. Z písemnosti nebylo ani jiným způsobem patrné, že by byl žalovaný s jejím obsahem seznámen, natož že by projevil vůli být tímto obsahem vázán. Písemnost nebyla označena žádným číslem, jako ID úvěru v ní bylo uvedeno AIUOPICO. 5. Rovněž z písemnosti označené jako dodatek ke smlouvě o podnikatelském úvěru soud zjistil pouze tolik, že ani tato písemnost nebyla podepsána žalovaným, a zároveň nebylo patrné, že by byl žalovaný s jejím obsahem seznámen. Ani tato písemnost nebyla označena žádným číslem a jako ID úvěru v ní bylo uvedeno AIUOPICO. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2021 a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 5. 2021 včetně podacího lístku ze dne 16. 5. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že smlouvou ze dne 27. 4. 2021 byla na žalobkyni společností [právnická osoba], postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ve výši 34 897,83 Kč, a vyzval žalovaného k jejímu splacení. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], postoupila na žalobkyni mimo jiné pohledávku vůči žalovanému označenou RefNo [číslo] a FirstInvoice. [variabilní symbol] ve výši 34 897,83 Kč. 8. Dále ze záznamu o platbě soud zjistil, že dne 13. 7. 2018 byla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] odeslána platba ve výši 20 000 Kč. 9. Konečně z oznámení [právnická osoba], na č. l. 26 spisu soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 13. 7. 2018 žalovaný. 10. Soud neprováděl důkaz všeobecnými obchodními podmínkami, neboť to měl za nadbytečné s ohledem na stav dokazování, při němž nebylo zjištěno, že by mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena jakákoliv smlouva, jejíž součástí by mohly být tyto podmínky. 11. Na základě zjištění z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na účet žalovaného byla dne 13. 7. 2018 odeslána platba ve výši 20 000 Kč [právnická osoba], postoupila na žalobkyni pohledávku vůči žalovanému označenou RefNo [číslo] a FirstInvoice. [variabilní symbol] ve výši 34 897,83 Kč a zástupce žalobkyně uvedené oznámil žalovanému a vyzval jej ke splacení pohledávky. 12. Naopak nebylo zjištěno, že by žalobkyní tvrzená smlouva mezi společnosti [právnická osoba], a žalovaným byla vůbec uzavřena podle § 1745 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, neboť nebylo zjištěno, že by žalovaný přijal návrh společnosti [právnická osoba], na uzavření smlouvy nebo že by vůči ní sám učinil návrh na uzavření smlouvy. Žalobkyně neoznačila žádný důkaz, z něhož by bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], prostředky komunikace na dálku podle § 1820 odst. 1 o. z., jak tvrdila. 13. Pakliže snad společnosti [právnická osoba], vzniklo právo alespoň na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a 2993 o. z. ve výši platby odeslané na účet žalovaného, nebylo stále prokázáno, že toto právo na plnění jako pohledávka bylo postoupeno na žalobkyni podle § 1879 o. z., jelikož pohledávka uvedená v předložené smlouvě o postoupení pohledávek označená jménem a rodným číslem žalovaného byla vyčíslena ve výši zcela odlišné od odeslané platby. Navíc dvojí číselné označení pohledávky nemělo žádnou patrnou souvislost ani s platbou na účet žalovaného, ani se zcela odlišnými údaji v předložených písemnostech označených jako smlouva o podnikatelském úvěru a dodatek ke smlouvě o podnikatelském úvěru. 14. Výzvu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud činí pouze vůči účastníkům přítomným při jednání. Žalobkyně se svou nepřítomností při jednání sama připravila o možnost být vyzvána podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k návrhu důkazů potřebných k prokázání svých tvrzení. 15. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečností, že by mezi žalovaným a společností [právnická osoba], byla uzavřena jakákoliv smlouva ani že by případná pohledávka společnosti [právnická osoba], vůči žalovanému na vydání bezdůvodného ve výši 20 000 Kč byla postoupena na žalobkyni. Proto soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout. 16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému náhradu jeho nákladů nepřiznal, neboť ač byl v řízení zcela úspěšný, podle obsahu spisu mu žádné náklady v řízení nevznikly.