14 C 457/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 4. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 524 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedla, že dne 14. 7. 2021 při jízdě na lince metra B provozované žalobkyní se žalovaná neprokázala žalobkyni platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů. 4. Ve věci samé soud rozhodl rozsudkem ze dne 16. 12. 2021, č. j. 14 C 457/2021-18, jímž uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši toliko 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení. Soud tak nerozhodl o zákonném úroku z prodlení ve zbývající výši 0,25 % ročně, když žalobkyně požadovala v žalobě po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně. 5. Podle § 166 odst. 1 o. s. ř.,„ (n) erozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.“ 6. Podle § 166 odst. 2 části věty první před středníkem„ (d) oplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku“. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z“),„ (p) o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů,„ (v ) ýše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ 9. Z odůvodnění výše uvedeného rozsudku plyne, že soud shledal žalobu opodstatněnou v celém jejím rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení, přičemž dovodil, že splatnost předmětného dluhu nastala v den přepravy, tj. dne 14. 7. 2021. Následující den 15. 7. 2021 se tak žalovaná dostala do prodlení se splácením dluhu. Výše úroku z prodlení proto podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro den 1. 7. 2021 jako první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pro den 1. 7. 2021 byla Českou národní bankou vyhlášena repo sazba ve výši 0,5 % platná od 24. 6. 2021. Sazba úroku z prodlení v předmětném případě tak činí 8,5 % ročně. 10. Jelikož soud ve shora uvedeném rozsudku rozhodl o povinnosti žalované k zaplacení zákonného úroku z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, postupoval podle § 166 odst. 1 a odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. a bez návrhu účastníků tímto doplňujícím rozsudkem doplnil výše uvedený rozsudek tak, že dále uložil žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, čímž byl předmět řízení vyčerpán. O lhůtě k plnění přitom rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení o doplňujícím rozsudku rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla v řízení o doplňujícím rozsudku plný úspěch, žádné náklady v souvislosti s řízením o doplňujícím rozsudku jí však podle obsahu spisu nevznikly, když soud doplňující rozsudek vyhlásil bez návrhu účastníků.