14 C 467/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 2. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 400 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek] a na základě zřizovací listiny je oprávněna [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění a hlídání na střeženém parkovišti. Žalobkyně dne 21. 1. 2021 provedla odtah motorového vozidla [registrační značka] a jeho následné umístění na parkovišti provozovaném žalobkyní, o čemž byl sepsán protokol [číslo] Cena za odtah a parkovné byly žalobkyní účtovány podle nařízení [územní celek] ve znění platném a účinném v den odtahu, přičemž cena za odtah činila 1 900 Kč a parkovné za první až třetí den střežení činilo 250 Kč denně, za čtvrtý až sto osmdesátý den činilo 400 Kč denně a za každý další započatý den činilo 50 Kč denně. Celkový dluh žalovaného vůči žalobkyni činil 2 400 Kč. Žalovaný dluh nesplnil ani přes písemné kontaktování ze strany žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně je příspěvkovou organizace zřízenou [územní celek], jejímž předmětem činnosti je mimo provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie [územní celek] (zjištěno ze zřizovací listiny). Dne 21. 1. 2021 v [údaj o čase] hodin žalobkyně provedla odtah vozidla tovární značka [tovární značka], [registrační značka], z adresy [adresa], [číslo] [obec a číslo], na pokyn strážníka městské policie s identifikačním [číslo] na základě § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silničním provozu“). Vozidlo bylo dne 21. 1. 2021 v 16.17 hodin umístěno na parkovišti žalobkyně a dne 22. 1. 2021 v 10.55 hodin bylo vyzvednuto žalovaným. Žalobkyně účtovala žalovanému cenu za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné ve výši 500 Kč, přičemž žalovaný uvedené částky na místě nezaplatil (zjištěno z protokolu o odtahu vozidla [číslo]). Maximální cena za úplný nucený odtah vozidla činila 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činila 250 Kč denně za první až třetí i jen započatý den (zjištěno z nařízení Rady [územní celek] [číslo] ze dne [datum] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalovaný byl provozovatelem předmětného vozidla (zjištěno z kopie osvědčení o registraci vozidla č. [číslo] [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu ve lhůtě do 25. 2. 2021 dopisem ze dne 26. 1. 2021 a dále jen upomenula dne 21. 5. 2021 (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 26. 1. 2021 včetně obálky s dodejkou a z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 21. 5. 2021). 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, žalobkyně na základě pokynu strážníka městské policie podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu provedla odtah vozidla, jehož provozovatelem byl žalované, a umístila jej na střeženém parkovišti, kde si jej žalovaný vyzvedl následující den. Žalobkyni tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů v souvislosti s tímto úkonem podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu ve výši 2 400 Kč v souladu s nařízením Rady [územní celek] [číslo]. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by na uvedený dluh něčeho plnil. Vzhledem k pospaným skutečnostem soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni vedle náhrady nákladů na odtah a střežení vozidla též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze 2 úkonů (výzva k plnění, žaloba) podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.