14 C 86/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 559 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 2. 1. 2020 kolem [údaj o čase] hodin u vstupu do prodejny [název] na adrese [adresa], [PSČ] [obec], fyzicky napadl pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeného [datum], trvale bytem [adresa], [PSČ] [obec], a způsobil mu zranění, se kterým byl ošetřen u společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], bez následné hospitalizace. Za uvedené jednání byl žalovaný příkazem [stát. instituce] ze dne 7. 8. 2020, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [číslo], jenž nabyl právní moci dne 2. 9. 2020, uznán vinným z přestupku podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], náklady za zdravotní výkony ve výši 3 559 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení uvedených nákladů dopisem ze dne 15. 3. 2021 ve lhůtě 30 dnů od doručení. Žalovaný však danou částku nezaplatil ani přes upomínku žalobkyně ze dne 27. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů. 4. Na základě písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 2. 1. 2020 v době kolem [údaj o čase] hodin v [název prodejny] [anonymizováno] na adrese [adresa], [PSČ] [obec], úmyslně udeřil otevřenou dlaní levé ruky do hlavy pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum], trvale bytem [adresa], [PSČ] [obec], jemuž vznikly lehké pohmožděniny bez pracovní neschopnosti a téhož dne byl ošetřen u [název nemocnice] [anonymizováno] [obec]. Za uvedené jednání byl žalovaný pravomocně shledán vinným přestupkem (zjištěno z příkazu [stát. instituce] ze dne 7. 8. 2020, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [číslo], a z oznámení Policie České republiky ze dne 2. 1. 2020, [číslo jednací] [rok] [číslo]). Společnost [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], provedla u [jméno] [příjmení] dne 2. 10. 2020 RTG krku a krční páteře za cenu 207,11 Kč, RTG ramenního kloubu za cenu 266,44 Kč, CT vyšetření s větším počtem snímků za cenu 2 713,39 Kč, cílené vyšetření traumatologem za cenu 337,13 Kč, signální výkon klinického vyšetření za cenu 35 Kč (zjištěno z rozpisu nákladů na hrazené služby a z posudku účtů za vyšetření). [jméno] [příjmení] byl pojištěncem žalobkyně v rámci systému veřejného zdravotního pojištění od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020 (zjištěno z dokladu o pojištění). Žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], vyfakturované částky za leden 2020 (zjištěno z opisu z přijatých faktur a výpisů z bankovních účtů). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 15. 3. 2021 k zaplacení částky 3 559 Kč (zjištěno z výzvy ze dne 15. 3. 2021 včetně obálky s dodejkou). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dopisem ze dne 27. 5. 2021 (zjištěno z výzvy ze dne 27. 5. 2021 včetně obálky s dodejkou). 5. Podle § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“),„ (p) říslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.“ 6. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaný se dopustil zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně, jenž byl v důsledku takového jednání ošetřen, a žalobkyně za ošetření svého pojištěnce vynaložila částku 3 559 Kč. Žalobkyně tak má podle § 55 odst. 1 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění vůči žalovanému právo na náhradu těchto nákladů. Vzhledem k prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu má vůči němu žalobkyně rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze 2 úkonů (výzva k plnění, žaloba) podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.