15 C 101/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 169 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl dne 16. 1.2019 převezen RZS na Interní oddělení žalobkyně, kde podstoupil veškerá nezbytná vyšetření a ošetření. Žalobkyně je poskytovatelem zdravotních služeb ve smyslu zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v ČR v rámci veřejného zdravotního pojištění, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni cenu zdravotní péče ze svých zdrojů. Žalovanému byla dne 7. 10. [číslo] zaslána na jeho poslední známou adresu výzva k zaplacení dlužné částky za poskytnutou zdravotní péči ve výši 3 169 Kč. Žalovaný na dlužnou částku však ničeho neuhradil, ač k tomu byl vyzván. Žalobkyně tak požaduje uhrazení dlužné částky spolu s příslušenstvím. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Z ambulantní zprávy ze dne 16. 1. 2019 vyplývá, že žalovaný byl přijat u žalobkyně se zdravotními problémy a že byl žalobkyní vyšetřen a ošetřen (Ambulantní zpráva ze dne 16. 1. 2019). Ze žalobkyní předloženého dokumentu PAT001 – Doklady dle RČ – kumulace položek ze dne 16. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně fakturovala na [rodné číslo] částku v celkové výši 3 169,20 Kč za vyšetření. Z předložené Výzvy ze dne 7. 10. 2020, včetně kopie obálky, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, ta však ničeho neuhradil. 6. Shora uvedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče a současně žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v ČR. Žalovaný je povinen uhradit cenu za poskytnutou zdravotní péči, což však neučinil. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a to dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví [číslo] a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za 3 úkony po 100 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů podle § 2 odst.1 cit. vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež žalobkyně podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních faktur a dlužných částek. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč. Dle ust. § 149 odst.3 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.