15 C 173/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalovaných vyklizení bytu [číslo] o dispozici 4+1 s příslušenstvím, nacházejícím se ve 2. podlaží domu [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše v k.ú. Černý most, obec Praha (dále jen„ byt“). Nárok žalobce odůvodnil tím, že je bývalým vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je byt s tím, že pozemek byl prodán Bytovému družstvu [ulice], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], [část obce] (dále jen„ bytové družstvo“), kdy se žalobce stal zároveň členem družstva a současně poté žalobce uzavřel s bytovým družstvem (jako pronajímatelem) smlouvu o nájmu družstevního bytu č. [spisová značka] [číslo] dne [datum rozhodnutí], jehož předmětem je právě nájem bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od [datum], žalobce je tedy jednak nájemcem předmětného bytu, ale i členem bytového družstva. Na podkladě nájemní smlouvy k bytu č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] byli nájemci žalovaní, respektive žalovaná 1), která byt užívala s žalovaným 2), jakožto jejím manželem, avšak nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], přičemž byla výslovně vyloučena možnost prolongace doby nájmu ve smyslu ustanovení § 2285 Obč. zák. v článku III. nájemní smlouvy. Žalovaní však i přes uplynutí sjednané doby nájmu byt užívají i nadále, bez jakéhokoliv právního důvodu. O vyklizení bytu žalobce s žalovanými mimosoudně jednal, avšak žalovaní jeho nárok považovali za neoprávněný, kdy celý tento spor vyústil v soudní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 170/2019 ve kterém se žalobce domáhal vyklizení bytu, přičemž dne 30. 1. 2020 rozsudkem č.j. 15 C 170/2019-45 bylo žalobě vyhověno, avšak Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 11. 2020 č.j. 54 Co 221/2020-102 změnil rozsudek tak, že žalobu zamítl s tím, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby na vyklizení, neboť není nositelem subjektivního práva, neboť v mezidobí došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku z žalobce na bytové družstvo, když dle odvolacího soudu samo členství v bytovém družstvu takové subjektivní právo nezakládá, neboť v rozhodné době ještě nebyla mezi žalobcem a bytovým družstvem uzavřena nájemní smlouva, což se však ale [datum] stalo a žalobci tak svědčí subjektivní právo užívat byt, na rozdíl od žalovaných. 2. Žalovaní podáním ze dne [datum] žalobní nárok neuznali, mají za to, že jsou členy bytového družstva, s čímž se pojí právo užívat byt. Proti vyloučení žalovaných z bytového družstva se brání v řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. 78 Cm 41/2020. Žalovaní jsou přesvědčeni, že nelze uzavřít nájemní smlouvu k užívání bytu, k němuž z titulu členství v družstvu svědčí právo žalovaným a z tohoto důvodu je nájemní smlouva s žalobcem a bytovým družstvem neplatná. Žalovaná postupuje nemravně a nekorektně, když žalované ponechala bez nájemní smlouvy s opakovanými přísliby, že nájemní smlouva bude uzavřena. Žalovaní jsou čestní a slušní lidé, příslušníci Policie ČR, kteří řádně plní své povinnosti vztahující se k bytu, tvoří rodinu se čtyřmi malými nezletilými dětmi. Žalovaný 2) vrátil žalobkyni byt, ke kterému měl právo užívání na základě nájemní smlouvy, když se po svatbě přestěhoval ke své ženě a své rodině a není proto jasné, proč žalobkyně trvá na vystěhování žalovaných a nenavrhuje kompromisní řešení, např. s žalovanými uzavřít podnájemní smlouvu. Žalovaní nesouhlasí s přiznáním práva na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně disponuje dostatečným odborným aparátem a může svá práva hájit prostřednictvím svých zaměstnanců s příslušným vzděláním, rovněž žalovaní navrhli, aby bylo řízení přerušeno do doby vyřešení otázky jejich členství v bytovém družstvu, tedy do pravomocného ukončení věci po sp.zn. 78 Cm 41/2020. 3. Návrh na přerušení řízení soud dne [datum] zamítl se závěrem, že otázka určení existence členství žalovaných v bytovém družstvu není pro posuzovaný nárok na vyklízení klíčová, když vycházel ze stanov bytového družstva, ale i se závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 1. 2007 sp. zn. 26 Cdo 2662/2007. 4. Soud provedl následující důkazy: smlouva o nájmu družstevního bytu z [datum] předžalobní výzva k vyklizení bytu a protokolární odevzdání bytu z [datum], smlouva o nájmu bytu z [datum], stanovy bytového družstva, rozsudek 15 C 170/2019 – 45, rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 54 Co 221/2020-102 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1330/2021 – 119, e-mailová komunikace z [datum] a [datum] včetně stavu žádostí k [datum]. 5. Návrhy na doplnění dokazování spisem 78 Cm 41/2020 a spisem 74 Cm 149/2020 a listinami v nich obsažených, listinou o ustavující členské schůzi [datum] soud zamítl s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav, kterému by nijak výrazně nepřispěly tyto listinné důkazy a řízení by bylo neúměrně prodlužováno. 6. Na základě provedených důkazů a skutečností, které účastníci označili za nesporné, zjistil soud následující skutkový stav. 7. Žalobce byl bývalým vlastníkem bytu a dne [datum] s žalovanou 1) uzavřel jako pronajímatel nájemní smlouvu, kdy nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a smluvní strany si ve čl. III. ujednali, respektive vyloučili prolongaci doby nájmu, ve smyslu § 2285 Obč. zák. Členové domácnosti byli k datu uzavření nájemní smlouvy kromě žalované 1) i dva nezletilí synové žalované 1) a dcera a současně bývalý manžel [příjmení] [příjmení]. Nájem bytu skončil žalované 1) k [datum], dosud byt žalovaná 1) užívá s žalovaným 2) a dětmi (smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo], nesporné tvrzení). V roce 2018 vzniklo [anonymizováno] družstvo [ulice], jemuž žalobce prodal byt, včetně budovy, v níž je umístěn a pozemku, na němž budova stojí a žalobce se na přelomu roku 2019 a 2020 stal členem [anonymizována dvě slova] [ulice], přičemž přijetí žalobce za člena bytového družstva žalovaní napadli v řízení 74 Cm 149/2020 a jejich žaloba byla zamítnuta (nesporné tvrzení). V roce 2020 bytové družstvo vyloučilo žalované z bytového družstva a žalovaní se tomuto rozhodnutí dosud brání v řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. 78 Cm 41/2020. Dle stanov bytového družstva má člen dle svého družstevního podílu mimo jiné právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z této smlouvy vzniklá (stanovy [anonymizována dvě slova] [ulice] ze dne [datum], bod [číslo] písm. a) bod [číslo] písm. a). Základní podmínkou pro vznik práva člena družstva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu je, že se člen podílí na pořízení bytu dalším členským vkladem způsobem a ve výši určené podle těchto stanov (stanovy bytového družstva ze dne [datum], bod [číslo] písm. a). Žalobce se jako člen bytového družstva domáhal již v roce [rok] vyklizení žalovaných v řízení pod sp. zn. 15 C 170/2019, kdy rozsudkem č.j. 15 C 170/2019-45 ze dne 30. 1. 2020 bylo žalobě vyhověno, avšak následně rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 54 Co 221/2020-102 na podkladě odvolání žalovaných byla žaloba zamítnuta a prvostupňový rozsudek tudíž změněn s odůvodněním, že žalobce není aktivně legitimován v řízení o vyklizení bytu, neboť jakožto nabyvatel členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bez dalšího nevstupuje do práv a povinností týkajících se nájmu bytu, aniž by došlo též k uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2662/2007, uveřejněného v souboru civilních rozhodnutí NS pod C 7250. Žalobce tedy bez uzavřené nájemní smlouvy s bytovým družstvem není v pozici nájemce, či vlastníka věci, či držitele nebo detentora, aby se mohl domáhat tzv. reivindikační žalobou vydání věci na tom, kdo mu jí neprávem zadržuje dle § 1043 a § 1044 z. č. 89/2012 Sb. Obč. zák. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum] potvrdil na podkladě odmítnutého dovolání žalobce Nejvyšší soud dne 23. 11. 2021 usnesením č.j. 26 Cdo 1330/2021-119 se závěrem, že k podání žaloby na vyklizení nemovitosti je aktivně věcně legitimován především vlastník věci dle § 1040 odst. 1 Obč. zák., stejný nárok může uplatnit i kvalifikovaný držitel dle § 1043 Obč. zák., detentor dle § 1044 Obč. zák. případně nájemce dle § 2211 Obč. zák. stejně jako tomu bylo za účinnosti předešlé právní úpravy viz. rozsudek sp. zn. 26 Cdo 2720/2004, 26 Cdo 1588/2002, protože žalobce nebyl ke dni vyhlášení rozsudku odvolacího soudu vlastníkem, držitelem, detentorem ani nájemcem, ale pouze členem bytového družstva, není ve věci vyklizení bytu aktivně věcně legitimován (rozsudek č.j. 15 C 170/2019-45, 54 Co 221/2020-102, 26 Cdo 1330/2021-119). Dne 13. 7. 2021 uzavřel žalobce s [anonymizováno] družstvem [ulice] smlouvu o nájmu družstevního bytu č. [spisová značka] [číslo] na na dobu neurčitou za nájemné v měsíční výši uvedené ve výpočtovém listu a včetně závazku hradit zálohy na úhradu nákladů za služby dle výpočtového listu (smlouva o nájmu družstevního bytu č. [spisová značka] [číslo])