15 C 362/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 567,32 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně je distributorem a výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v obalech - ocelových lahvích na technické plyny. Tyto obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a zákazníkům je za jejich užívání účtováno nájemné a dodatkové nájemné. Podle dodacího listu [číslo] ze dne [datum] žalovaný odebral od žalobkyně plyn Varigon ve třech ocelových láhvích. Zároveň žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o dlouhodobém pronájmu 6 ks láhví na technické plyny ze dne [datum] na období od [datum] do [datum] a tento dlouhodobý pronájem následně žalovaný prodloužil o jeden rok a to úhradou částky 7 986 Kč. Po skončení dlouhodobého pronájmu žalovaný žalobkyni 1 ks láhve vrátil, avšak dále si ponechal 5 ks těchto lahví, a proto byl povinen žalobkyni uhradit za těchto 5 lahví běžné denní nájemné, což neučinil. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] dlužné dodatkové nájemné v částce 5 701,52 Kč. Zároveň žalovaný od žalobkyně odebral technické plyny a to konkrétně Varigon ve 3 obalech s dodacím listem [číslo] ze dne [datum], což mu bylo vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum] a dále odebral shodný plyn ve dvou obalech, a to dodacím listem [číslo] ze dne [datum] v hodnotě 4 364,32 Kč, což mu bylo vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum]. Podpisem Všeobecných obchodních podmínek stvrdil žalovaný, že mu žalobkyně v případě nevrácení lahví na technické plyny bude mj. účtovat i smluvní pokutu v hodnotě 4 000 Kč za jednou nevrácenou láhev, tj. celkem 20 000 Kč. Žalobkyně vypověděla žalovanému nájemní smlouvu ke dni [datum], když za žalovaným k tomuto dni evidovala dluh 11 434,50 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván právním zástupcem žalobkyně dne [datum], ani přesto však svůj dluh neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o dlouhodobém pronájmu, na jejímž základě převzal žalovaný do užívání 6 ks lahví na ostatní technické plyny. Dle čl. 3 VOP dodávání i měnění lahví s plynem probíhá na základě objednávky zákazníka, dle čl. 4 VOP nájemní vztah vzniká podpisem dodacího listu a nájemné i dodatkové nájemné je zákazník povinen platit dle platného ceníku (smlouva o dlouhodobém pronájmu ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky, faktura [číslo]). Denní nájemné bylo ujednáno ve výši 18,50 Kč bez DPH (základní ceník produktů a služeb žalobkyně). Dle čl. 6 VOP při zcizení, odcizení, poškození, zničení nebo nevrácení lahví po skončení nájmu byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč za tlakovou lahev. Smlouva o pronájmu byla vypovězena ze strany žalobkyně dne [datum], a to z důvodu opakovaného neplnění finančních závazků. Žalovaný žalobkyni nevrátil 1 ks lahví, a proto mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč (výpověď nájemní smlouvy ze dne [datum], dodejka). Dne [datum], [datum] a [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatky za upomínání v celkové výši 16 567,32 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum] s dodacím listem, faktura [číslo] ze dne [datum] s dodacím listem a faktura [číslo] s dodacím listem). Žalobkyně tak po žalovaném požaduje dlužnou částku za odebrané produkty v částce 16 567,32 Kč a smluvní pokutu za nevrácené láhve 20 000 Kč (1 ks/ 5 000 Kč), tj. celkem částku 36 567,32 Kč. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyrozuměn o převzetí věci a vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (poslední výzva k úhradě ze dne [datum], dodejka, výzva k úhradě pohledávky ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 36 567,32 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřely nájemní vztah, kdy žalobkyně je výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v obalech - ocelových lahvích, tyto obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a žalovaný je povinen platit za jejich užívání nájemné. Žalovaný nezaplatil nájemné, které mu bylo účtováno. Žalobkyně v souladu s § 2231 o. z. a Všeobecnými obchodními podmínkami, s nimiž žalovaný vyslovil souhlas, nájem vypověděla s jednoměsíční výpovědní dobou a vyzvala jej k vrácení 5 láhví. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by vrátil žalobkyni 5 ks lahví s čárovými kódy [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost k zaplacení smluvní pokuty podle všeobecných obchodních podmínek v souladu s § 2048 o. z. v částce 20 000 Kč. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky v celkové výši 36 567,32 Kč (§ 2201, § 2217 obč. zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 obč. zák.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně ve smyslu §3 vyhlášky č. 351/2013 Sb., přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení co do jistiny zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 281 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 829 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 567,32 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a předžalobní upomínka dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež právní zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]), jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.