15 C 61/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 175 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 10. 2018 žalovaná provedla registraci na webovém portálu žalobkyně a za účelem ověření svého bankovního účtu uhradila registrační poplatek 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, čímž byla prostředky dálkové komunikace uzavřena rámcová úvěrová smlouva č. N07695845935 a žalovaná tak souhlasila s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalované bylo následně zasláno potvrzení o uzavření smlouvy. Žalobkyně v návaznosti na uzavření této smlouvy prověřila úvěryschopnost žalované zejména posouzením příjmů žalované prostřednictvím poskytnutých výpisů z účtů a vyhledáním žalované v dostupných veřejných rejstřících a v „ nebankovním registru“. Na základě těchto podkladů byla žalovaná zhodnocena žalobkyní jako osoba úvěryschopná v kategorii„ rating B“. Dne 15. 10. 2018 zaslala žalovaná prostřednictvím smluvených prostředků dálkové komunikace žádost [číslo] o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, kterou však žalobkyně zamítla z důvodu nedostatečné úvěryschopnosti žalované. Žalobkyně však nabídla žalovanou úvěrovat do výše 1 500 Kč což žalovaná přijala, a proto jí dne 15. 10. 2018 žalobkyně zaslala výše uvedenou částku na základě žádosti žalované [číslo]. Žalovaná se v rámci smlouvy o úvěru zavázala vrátit žalobkyni jistinu spolu s úrokem ve výši 675 Kč nejpozději dne 29. 11. 2018, a to prostřednictvím jednorázové platby na bankovní účet žalobkyně. V případě prodlení žalované je dle čl. VII, odst. [číslo]. úvěrové smlouvy žalobkyně oprávněna požadovat i smluvní pokutu (úrok z prodlení) ve výši 0,1 % denně z dlužné částky včetně DPH, přičemž výše smluvní pokuty (úroku z prodlení) je omezena koeficientem součinu 0,5 celkové výše úvěru, maximální výše smluvní pokuty (úroku z prodlení) je tedy 750 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení dne 30. 11. 2018 a přes četné výzvy ze strany žalobkyně ničeho nezaplatila. Výzvy zasílala žalobkyně opakovaně od 29. 11. 2018, z toho důvodu žalobkyně učinila pokus o mimosoudní vymáhání pohledávky [právnická osoba] a.s. Dle čl. VII odst. 1 a násl. smlouvy o spotřebitelském úvěru, si smluvní strany ujednaly pro případ prodlení žalované možnost, vymáhat dlužnou částku mimosoudně prostřednictvím 3. osoby, přičemž náklady na toto vymáhání jsou dle smluvního ujednání považovány oběma stranami za účelně vynaložené a jdou k tíži žalované. Dle smluvního ujednání platí, že náklady na vymáhání jsou v prvních 14 dnech vymáhání stanoveny na 700 Kč, přičemž do této částky jsou zahrnuty náklady na telefonické kontakty, sms, e-maily, poštovné, řešení návrhů prodlení atp. Pokud v době prvních 14 dní nedojde k úhradě či jinému mimosoudnímu vyřešení věci, činí náklady na vymáhání částku 500 Kč za dalších 14 dní vymáhání pohledávky žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 spisu), žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Dne 15. 10. 2018 byla mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovanou jako klientem uzavřena prostředky dálkové komunikace rámcová smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 1 500 Kč a žalovaná se zavázala jistinu úvěru vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 675 Kč, a to jednorázově do 29. 11. 2018. V případě porušení povinnosti splatit dlužnou částku řádně a včas, byla žalovaná dle čl. 9 Smlouvy povinna zaplatit žalobkyni navíc smluvní pokutu (úrok z prodlení) ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta (úrok z prodlení) je splatná den následující po dni prodlení a její výše je omezena koeficientem součinu 0,5 dlužné jistiny, maximální výše tedy činí 750 Kč. Pro případ prodlení žalované bylo čl. 10 Smlouvy ujednáno, že pokud bude žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky více jak 50 dní, může žalobkyně vymáhat dlužnou částku prostřednictvím 3. osoby, přičemž náklady na prvních 14 dní vymáhání pohledávky činí 700 Kč a v těchto nákladech jsou zahrnuty poplatky za telefonickou i elektronickou komunikaci, náklady na poštovné, náklady na vyřízení věci prostřednictvím dohody atp. Pokud bude vymáhání v prvních 14 dnech neúspěšné, tak výše nákladů za dalších 14 dní vymáhání činí 500 Kč (Rámcová smlouva o úvěru [číslo]). Žalobkyně před uzavřením samotné smlouvy o úvěru provedla posouzení úvěryschopnosti žalované (posouzení úvěryschopnosti žalované ze dne 15. 10. 2018, výpisy z účtu žalované, posouzení úvěryschopnosti žalované). 6. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně přistoupila k mimosoudnímu vymáhání pohledávky dle výše uvedeného ujednání ve smlouvě, a to prostřednictvím [právnická osoba] a.s., [IČO]. Žalobkyně rovněž zasílala žalované upomínky prostřednictvím SMS zpráv pravidelně od 30. 11. 2018 až do 23. 11. 2018, kdy byla žalovaná opakovaně upomínána k zaplacení dlužné částky, která jí rovněž byla vyčíslena a rovněž byla opakovaně upozorněna na skutečnost, že v případě nesplacení dlužné částky se vystavuje riziku soudního jednání a následného exekučního řízení (elektronická komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, faktura vystavená žalobkyni [právnická osoba] a.s.). 7. Žalobkyně rovněž zaslala žalované dne 26. 4. 2021 předžalobní výzvu, ve které požadovala uhradit částku v celkové výši 10 060 Kč, a to ve lhůtě sedmi dnů od doručení předžalobní výzvy (předžalobní výzva, poštovní podací arch) Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky v celkové výši 2 175 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. 8. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 10. 2018 uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb.), na základě které vznikla žalované povinnost vrátit jistinu úvěru splatnou dne 29. 11. 2018 spolu s úrokem ve výši 675 Kč. Ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by své závazky vyplývající ze shora citované smlouvy plnila řádně a včas. Žalované proto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu (kapitalizovaný úrok z prodlení) ve výši 0,1 % z jistiny denně, přičemž maximální výše smluvní pokuty (kapitalizovaného úroku z prodlení) byla omezena koeficientem součinu 0,5 dlužné jistiny, maximální výše je tedy 750 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyní činí částku 1200 Kč. 9. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 2 175 Kč (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb.), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 750 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 200 Kč (§ 2048 zákona č. 89/2012 Sb.). Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy účastníku nezastoupenému právním zástupcem náleží paušální náhrady nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč za jeden úkon, kdy žalobkyni náleží náhrada paušálních nákladů za celkem 2 úkony ve smyslu § 1 odst. 3 cit. vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci samé). Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť nebyla zastoupena právním zástupcem. To samé pak platí ve vztahu k přiznání DPH, neboťdle § 14a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., náhrada DPH náleží pouze advokátovi, který je plátcem této daně a soudu předloží osvědčení o tom, že je plátcem DPH. Celková výše přiznaných nákladů tak činí 1 000 Kč 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.