18 C 335/2020-106 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se svým návrhem z [datum] domáhala, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemků parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a obec Praha u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] (dále jen„ předmětné pozemky“). Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný je v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí a žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parcelní [číslo] na němž stojí stavba – rodinný dům - pozemku parcelní [číslo] pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a to garáž, vše v k.ú. [část obce], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], k.ú. [část obce]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobkyni žalovaným sděleno, že bez spravedlivého důvodu a bez souhlasu Městské části [obec a číslo] – vedlejšího účastníka – zastavěla část pozemku parcelní [číslo] budovou [adresa] a dále, že připlotila pozemek parcelní [číslo] které jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, když vedlejší účastník vykonává svěřenou správu. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem, a to pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [část obce] na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako obdarovanou a jejími rodiči, panem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci. V době uzavření darovací smlouvy ani nikdy předtím nebyla žalobkyni známa skutečnost, že stavba, kterou získala do svého výlučného vlastnictví darem od rodičů, stojí z části na cizím pozemku. I v samotné darovací smlouvě je uvedeno, že manželé [příjmení] převádí vlastnické právo k „ budově [adresa] na parcele [číslo]“. Skutečnost, že stavba by měla být částečně postavena i na cizím pozemku se žalobkyně dozvěděla poprvé až z přípisu vedlejšího účastníka ze dne [datum]. Po celou dobu, po kterou má nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví, tj. po dobu více než 10 let, je žalobkyně přesvědčena o oprávněnosti držby pozemku parcelní [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Dále uvedla, že již rodiče žalobkyně užívali po dobu vice jak 30 let tento pozemek v dobré víře a stejně tak jej užívala žalobkyně. Pokud se týká pozemku parcelní [číslo] i tento pozemek je po dobu více než 30 let připlocen a v dobré víře užíván jak žalobkyní, tak jejími předchůdci, rodiči žalobkyně jako vlastní. Žalobkyně dále uvedla, že původními vlastníky nemovitostí byli paní [jméno] [příjmení], narozena [datum] a [jméno] [příjmení], narozen [datum]. V roce 1972 došlo ke kolaudaci přístavby rodinného domu a bylo povoleno její užívání. V roce 1975 bylo vlastnické právo k nemovitostem převedeno na základě darovacích smluv na pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. V roce 1981 pan [jméno] [příjmení] převedl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech do společného jmění manželů [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum], tj. rodičů žalobkyně. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a jejími rodiči byly nemovitosti převedeny do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně je od nabytí vlastnického práva k nemovitostem prokazatelně v dobré víře, že pozemky jsou v jejím vlastnictví, nikdy neměla důvod o této skutečnosti pochybovat. Uvedla, že pozemky až po plot považovala za své vlastní a tak se také o ně několik desítek let spolu se svými rodiči a posléze se svým manželem starala a užívala je, stejně jako její rodiče, původní vlastníci nemovitostí. Dále poukázala na skutečnost, že naopak žalovaný po celou dobu užívání pozemků, jak samotnou žalobkyní, tak jejími právními předchůdci, tj. přes 40 let nikdy nesporoval a ani neučinil nic k tomu, co by nasvědčovalo tomu, že pozemky považuje za své vlastní a že je žalobkyně nebo její právní předchůdci užívali bez právního důvodu, a to až do května 2019. Rovněž uvedla, že i v případě, pokud by ona sama nesplňovala zákonnou lhůtu pro vydržení předmětných pozemků, je nutné na daný případ aplikovat takzvané mimořádné vydržení dle ust. § 1089 a násl. o.z., neboť uplynula doba delší než 20 let, týkající se užívání předmětných pozemků, když dle ust. § 1096 odst. 2 o.z., nástupci se započte vydržecí doba poctivého předchůdce, což v daném případě byli rodiče žalobkyně, žalobkyně pak splnila i další podmínku pro mimořádné vydržení, a to nepřerušení držby trvající 10 let. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že bylo prokázáno, že žalobkyně nebyla poctivým držitelem vlastnického práva k předmětným pozemkům, když otázku dobré víry je nutno řešit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska držitele. Žalovaný poukázal na to, že předmětné pozemky spolu se sousedními pozemky mají celkovou výměru 356 čtverečních metrů, když samotné předmětné pozemky pak mají výměru 189 metrů čtverečních, což je téměř 34 procent celkové výměry funkčního celku, takovéto výrazné odchylky si pak může povšimnout i laik bez odborných znalostí. Dále žalovaný poukázal na to, že byl fakticky zapsán jako vlastník předmětných pozemků od [datum] v katastru nemovitostí, když tato skutečnost byla prokázána sdělením Katastrálního úřadu ze dne [datum]. Žalovaný dále poukázal na to, že ve všech nabývacích titulech jsou vždy přesně označeny sousední pozemky včetně jejich výměr a z žádného nabývacího titulu nelze dospět k závěru, že bylo převáděno vlastnické právo také k předmětným pozemkům tak, jak ostatně plyne z vlastní darovací smlouvy. Po žalobkyni tak lze i v případě, kdy dochází k převodu vlastnického práva v rodině spravedlivě požadovat, aby si alespoň povrchně ověřila, k jakým pozemkům vlastnické právo nabývá. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že o tom, že se stavba nachází částečně i na pozemku ve vlastnictví žalovaného se pak žalobkyně jednoznačně dozvěděla ze sdělení vedlejšího účastníka ze dne [datum], když toto jí bylo zasláno doporučeně do vlastních rukou. S ohledem na to, že se jedná o jednostránkové vyjádření, ze kterého je jednoznačně zřejmé, že stavba je postavena na dvou pozemcích, měla a mohla si žalobkyně této skutečnosti, a to předtím, než ji zaslala katastrálnímu úřadu, všimnout. Žalovaný v neposlední řadě poukázal i na geometrický plán [číslo] pro vyznačení budovy, když tento geometrický plán si nechala zpracovat sama žalobkyně a byl přílohou její žádosti o osvědčení od vedlejšího účastníka ze dne [datum]. Z geometrického plánu je pak zřejmé, že se týká nejen pozemků uvedených v darovací smlouvě, ale i pozemku parcelní [číslo] když nad to je u těchto pozemků výslovně uveden jiný spoluvlastnický režim, tj. odlišné číslo vlastnictví [číslo]. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že žalobkyně v průběhu řízení neunáší břemeno tvrzení a ani břemeno důkazní, když argumentace žalobkyně je vystavena na dobré víře žalobkyně, respektive jejich právních předchůdců. Na dobrou víru ovšem žalobkyně usuzuje toliko negativně, když kostrou její argumentace je tvrzení, že žalobkyně ani její právní předchůdci si nemohli být vědomi, že užívají cizí pozemky. K prokázání uvedeného tvrzení však soudu nepředkládá žádné důkazní návrhy s výjimkou výpisu z příslušného listu vlastnictví a účastnického výslechu žalobkyně. Vedlejší účastník rovněž uvedl, že žalobkyně v průběhu celého řízení ani netvrdila a ani neprokazovala, zda a kdy došlo k realizaci přístavby domu a kdy došlo k připlocení obecního pozemku žalobkyní, případně jejími právními předchůdci. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z Katastru nemovitostí pro obec Praha, k.ú. [část obce], [list vlastnictví], žádostí o přidělení pozemku z [datum rozhodnutí], notářským zápisem [spisová značka], [spisová značka], rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] [datum rozhodnutí], notářským zápisem [spisová značka], [spisová značka], žádostí žalobkyně adresovanou vedlejšímu účastníku z [datum], notářským zápisem z [datum rozhodnutí] [spisová značka], [spisová značka], notářským zápisem [spisová značka], [spisová značka], notářským zápisem [spisová značka], [spisová značka], osvědčením o existenci stavby z [datum] včetně dodejky, geometrickým plánem vyhotoveným [právnická osoba] & [anonymizováno] geodetická kancelář včetně zakreslení do systému souřadnic, geometrickým plánem [číslo jednací], usnesením Okresního soudu civilního v [obec] I, oddělení 59 z [datum], přehledem parcel zasílaným Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] žalobkyně Katastrálnímu úřadu pro hl. m. Prahu z [datum] včetně osvědčení o existenci stavby z [datum] a ohlášení změny údajů o stavbě k zápisu do katastru nemovitostí, povolením k užívání a obývání přístavby rodinného domu z [datum], výkazem dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí k datu [datum], přípisem Městské části [obec] – [část obce] Katastrálnímu úřadu pro hl. m. Prahu z [datum] včetně seznam parcel k převodu na [list vlastnictví], knihovní vložkou [číslo] výměrem Okresního Národního výboru [okres] z