18 C 348/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10 967,45 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě, a to spolu s úroky z úvěru ve výši 8,9% p.a. a poplatky za úkony souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat si účtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou splátky úvěru, úroků z úvěru či poplatku, byl žalovaný dle smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, ač byl opakovaně právním předchůdcem žalobce o úhradu upomenut a z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnil a právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na úhradu celkové dlužné částky. Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když celková dlužná částka ve výši 11 232,93 Kč sestává z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 10 709,95 Kč, úroku z úvěru ve výši 257,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 265,48 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil, a to ani přes upomínky. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě a to spolu s úroky z úvěru ve výši 8,9% p.a. a poplatky za úkony souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly, že právní předchůdce žalobce je oprávněn připisovat si účtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou splátky úvěru, úroků z úvěru či poplatku, byl žalovaný dle smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy (smlouva o úvěru, smluvní podmínky, sazebník). žalovaný úvěr řádně nesplácel, ač byl opakovaně právním předchůdcem žalobce o úhradu upomenut a z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnil a právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na úhradu celkové dlužné částky (smlouva, výpis z účtu, poslední výzva k úhradě dlužné částky z [datum], rozhodnutí o zesplatnění). žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když celková dlužná částka ve výši 11 232,93 Kč sestává z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 10 709,95 Kč, úroku z úvěru ve výši 257,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 265,48 Kč (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího archu). žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil, a to ani přes upomínky (předžalobní upomínka, podací arch) .. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit dle sjednaných smluvních podmínek, a to spolu se sjednaným úrokem. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, jakou konkrétní částku žalovaný právnímu předchůdci žalobce na úhradu úvěru uhradil i to, že úvěr nebyl řádně splácen a z tohoto důvodu přistoupil právní předchůdce žalobce k jeho zesplatnění, o čemž byl žalovaný písemně informován. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, když o této skutečnosti byl žalovaný rovněž informován. Žalovaný tak tím, že dlužnou částku žalobci a ani jeho právnímu předchůdci dosud neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru a ust. § 2395 a násl. o.z., a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když výše dlužné částky vyplývá ze žalobcem předloženého výpisu z účtu. Žalovaný pak ani v průběhu řízení netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci, eventuálně jeho právnímu předchůdci. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je namístě aplikace ustanovení § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailu týkajících se například výše plnění. V předmětné věci byl použit shodný vzor návrhu podaného žalobcem zastoupený jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru, když tento nebyl řádně splácen a v důsledku tohoto došlo k jeho zesplatnění. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku), vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takovéhoto návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu namístě aplikace ustanovení § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta a za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b odstavec 1 bod 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v platném znění – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.