18 C 474/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 806 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl finanční prostředky ve výši 1 500 Kč, když úvěr měl být splacen nejpozději [datum]. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 306 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách právního předchůdce žalobce. Žalovaná zaslala právnímu předchůdci žalobce žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh akceptovala a původní věřitel, právní předchůdce žalobce, žalované vyplatil dne [datum] na žalovanou sdělený účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] částku ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však jí poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce dosud neuhradila, ač byla upomenuta. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě které žalované poskytl finanční prostředky ve výši 1 500 Kč, když úvěr měl být splacen nejpozději [datum]. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 306 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách právního předchůdce žalobce. Žalovaná zaslala právnímu předchůdci žalobce žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh akceptovala a původní věřitel, právní předchůdce žalobce žalované vyplatil dne [datum] na žalovanou sdělený účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo] částku ve výši 1 500 Kč (smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, informace o spotřebitelském úvěru, doklad o zaslání finanční částky). žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když o této skutečnosti byla žalovaná písemně informována (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky z [datum]). žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta o úhradu dlužné částky (předžalobní upomínka). Žalovaná tak tím, že dosud dlužnou částku žalobci a ani jeho právnímu předchůdci neuhradila, nesplnila svojí povinnost vyplývající pro ni z uzavřené smlouvy s právním předchůdcem žalobce a ust. § 2395 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaná ani netvrdila a tím méně prokázala, že by řádně dostála svým závazkům. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě soud v řízení úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se v daném případě jedná o návrh, který byl podán žalobcem zastoupeným opakovaně týmž právním zástupcem ve skutkově shodných věcech. Tyto návrhy jsou právním zástupcem žalobce podávány shodně na ustáleném vzoru, když podstatná část náležitostí návrhu zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného, výše dlužné částky, toho, kdy byl úvěr poskytnut a v jaké výši. Takováto podání jsou svojí povahou spíše administrativním úkonem než úkonem právní služby a dle názoru soudu tak žalobci přísluší náklady za právní zastoupení ve snížené sazbě dle ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak jsou tvořeny žalobcem zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále třemi úkony právní služby á 200 Kč – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby + 21% DPH a 3 x režijní paušál á 100 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.