19 C 142/2006-208 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], narozen [datum], který dne [datum] zemře (dále také„ původní žalobci“) [anonymizováno], domáhali, aby soud určil, že neexistuje zástavní právo k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svoji žalobu původní žalobci odůvodnili tím, že jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky uvedených nemovitých věcí. Dne [datum] uzavřeli žalobci zástavní smlouvu [číslo] (dále též„ předmětná zástavní smlouva“) s právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] – k zajištění pohledávky svého syna [celé jméno žalobce], narozeného [datum], z titulu poskytnutého úvěru. V průběhu probíhajícího konkurzního řízení na majetek syna žalobců pohledávku za ním odkoupil žalovaný. Předmětná zástavní smlouva ze dne [datum] byla registrována Státním notářstvím pro [část Prahy] [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [číslo] a tímto dnem nabyla účinnosti. V rámci řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] se žalobci domáhali, aby ze soupisu konkurzní podstaty úpadce, jejich syna [celé jméno žalobce], byly vyloučeny předmětné nemovitosti, které do soupisu konkurzní podstaty zapsala správkyně konkurzní podstaty. Namítali neplatnost předmětné zástavní smlouvy, neboť zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy poskytli, přestože v textu smlouvy je uvedeno, že se zřizuje zástavní právo pro pohledávky z úvěrů do celkové výše 3,415 mil. Kč a zdůraznili, že v důsledku toho nebyla dostatečně určena zajišťovaná pohledávka. V uvedeném řízení soud I. stupně žalobu zamítl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Vrchní soud jako soud odvolací rozsudek Městského soudu v Praze změnil tak, že žalobě vyhověl a vyloučil předmětné nemovitosti ze soupisu konkurzní podstaty úpadce [celé jméno žalobce]. Rozsudek nabyl právní moci [datum] Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že předmětná zástavní smlouva ze dne [datum] [číslo] je neplatná pro svou nesrozumitelnost a neurčitost, zástavní právo ke sporným věcem nevzniklo a zástavní smlouva je vnitřně rozporná ohledně nejasného určení jedné z obsahových náležitostí, tj. formulace zajišťované pohledávky. Podle Vrchního soudu z uvedené zástavní smlouvy není zřejmé, který z úvěrů má být zajištěn zástavním právem a jaká byla vůle stran při zajištění věřitelovy pohledávky, neboť i samotná úvěrová smlouva vyvolává pochybnosti o zajištění úvěru, když i věřitel na svém účtu investic vykazuje nulový zůstatek. Z uvedených důvodů a to pro absolutní neplatnost uzavřené zástavní smlouvy, žalobci tvrdili, že by mělo být zástavní právo na předmětných nemovitostech zrušeno a vymazáno z listu vlastnictví u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy]. Tohoto však lze docílit pouze určením, že takové zástavní právo neexistuje. Žalobci tedy dovozovali naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí nelze dosáhnout jinak. 2. Zástupkyně žalovaného při ústním jednání dne [datum] navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že soud si v daném případě může otázku platnosti zástavní smlouvy posoudit sám a není vázán názorem Vrchní soudu v Praze ve výše uvedeném řízení. Zástavní smlouva měla být posouzena jako součást smlouvy úvěrové a po posouzení obou těchto smluv dohromady jako celku by bylo zcela zřejmé, že se jedná o smlouvu určitou. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne [datum] byla mezi [anonymizována dvě slova] a [celé jméno žalobce], [datum narození], [IČO], uzavřena úvěrová smlouva [číslo] za účelem poskytnutí úvěru na investice v celkové výši 3, 415.000 Kč. Úvěrovaný se zavázal použít úvěr na dohodnutý účel a celý úvěr zaplatit nejpozději do [datum]. Podle čl. V. smlouvy byl ze strany klienta poskytnutý úvěr zajištěn zástavním právem na dům [adresa] a pozemky [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce]. K zajištění úvěru se podle této smlouvy uzavírá zástavní smlouva [číslo]. Dne [datum] byla uzavřena zástavní smlouva mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva k zajištění pohledávky z úvěru poskytnutého dlužníkovi [celé jméno žalobce], s uvedením adresy sídla a [IČO], podle úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a to k rodinnému domku [adresa] a parcelám [číslo] v k.ú. [část obce], vše zapsáno na [list vlastnictví], střediskem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno]. Zástavní právo bylo zřízeno pro pohledávky z úvěrů do celkové výše 3, 415.000 Kč. Zástavní smlouva byla registrována Státním notářstvím pro [část Prahy] 25.3.1992 pod č.j. 9 R III [číslo], čímž smlouva nabyla účinnosti (úvěrová smlouva, zástavní smlouva). Ke dni [datum] bylo v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [anonymizováno] [část obce] evidováno zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 3, 415.000 Kč, úv. sml. [číslo] ze dne [datum], a jako věřitel byl v katastru nemovitostí zapsán žalovaný na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum]). 4. Na návrh obou stran sporu bylo řízení v této věci přerušeno až do pravomocného skončení řízení vedených Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka]. 5. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], a nabyl právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno] proti úpadci [celé jméno žalobce], [IČO], ve výši 8, 505.514,50 Kč přihlášená do konkurzního řízení vedeného proti [celé jméno žalobce] jako úpadci pod sp.zn. [spisová značka] je pohledávkou po právu s nárokem na oddělené uspokojení z výtěžku zpeněžení zastavených nemovitostí z titulu úvěrové smlouvy [číslo] bude uspokojena z výtěžku zpeněžení zastavených nemovitostí a to budovy [adresa] (správně mělo být [číslo]), pozemku parc. [číslo] všechny zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek]. Z provedeného dokazování v této věci vzal Městský soud v Praze za nesporné, že [ulice] [anonymizováno] uzavřela s [celé jméno žalobce] úvěrovou smlouvu dne [datum] na investice v celkové výši 3, 415.000 Kč. Podle závěrů soudu byl tento úvěr zajištěn zástavním právem k nemovitosti ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Zástavní smlouvu soud posoudil dle příslušných ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku v tehdy platném znění a dospěl k závěru, že zástavní smlouva byla registrována [anonymizována dvě slova], byla zanesena do katastru nemovitostí, výše zajištěné pohledávky je zřejmá. Dle názoru soudu bylo prokázáno, že byla platně uzavřena zástavní smlouva k zajištění celé pohledávky. Soud se rovněž vyjádřil k námitce absolutní neplatnosti zástavní smlouvy z důvodu neurčité specifikace výše zajištění pohledávky. K této námitce soud nepřihlédl, neboť jí neshledal oprávněnou, neboť výše jištění pohledávky bylo zcela zřejmé, když byla výše vyjádřena penězi s příslušenstvím, což jsou dle zákona úroky, úroky z prodlení, náklady s tím spojené. 6. V řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka], na něž se v žalobě odvolávali žalobci, rozhodl Vrchní soud v Praze dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č.j. [číslo jednací], kterým potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že rozsudek téhož soudu ve stejné věci ze dne [datum], kterým byl rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací], změněn tak, že bylo žalobě vyhověno, když odvolací soud dospěl k závěru, že zástavní smlouva je neplatná, byl k dovolání žalovaného rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušen a věc vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení se závazným právním názorem, podle nějž smlouva byla uzavřena platně a správce konkurzní podstaty byl oprávněn po prohlášení konkurzu na majetek dlužníka sepsat do konkurzní podstaty i majetek, kterým třetí osoby zajišťují pohledávky úpadcových věřitelů. Vázán závazným názorem Nejvyššího soudu odvolací soud konstatoval, že spornými nemovitostmi zajištěná úvěrová pohledávka existuje a jejím věřitelem je vedlejší žalovaný (v této právní věci žalovaný). Proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo podáno dovolání [jméno] a [jméno] [příjmení], které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], odmítl. Rozsudek ve věci [číslo jednací] nabyl právní moci dne [datum] (citovaná rozhodnutí). 7. Poté, co soud rozhodl o pokračování v přerušeném řízení a o zastavení řízení ve vztahu mezi žalobcem [celé jméno žalobce], [datum narození], a žalovaným z důvodu úmrtí žalobce [celé jméno žalobce] dne [datum], podal žalovaný vyjádření ze dne [datum], kde upozornil na závěry výše citovaných rozsudků Městského soudu v Praze, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu ČR. Dále poukázal na skutečnost, že na určení neexiste