24 C 26/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaný dne [datum] cestoval autobusovou linkou [anonymizováno], čímž došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyni tak vznikl v souladu s § 2550 o.z. nárok na zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek nárok na zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě (č.l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] cestoval autobusovou linkou [číslo] provozovanou žalobkyní, přičemž na zastávce [ulice] byl vyzván k předložení platného jízdního dokladu. Žalovaný se na výzvu platným jízdním dokladem neprokázal (zápis [číslo] o provedené přepravní kontrole ze dne [datum]). Dle čl. 8 odst. 2 je Přepravní kontrolor oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo během pobytu ve vyznačeném přepravním prostoru a v okamžiku vystoupení z tramvaje, z autobusu, z trolejbusu nebo z plavidla nebo v okamžiku, kdy opouští přepravní prostor, neprodleně předložit jízdní doklad. V případě jízdy bez platného jízdního dokladu nebo jiného porušení Smluvních přepravních podmínek je přepravní kontrolor oprávněn ukládat a vybírat stanovenou přirážku a odebrat neplatnou jízdenku (Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] platné od [datum], Tarif [anonymizována dvě slova] dopravy platný od [datum]). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému (informace pro cestující, předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání). Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.