27 C 422/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 5 960,30 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Na základě smlouvy se žalobkyně zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalobkyně pak má s těmito vybranými e-shopy uzavřenu rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. 2. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] takovouto smlouvu, a to prostřednictvím dálkové komunikace, na základě elektronického podpisu žalované kódem zaslaným SMS. Žalovaná využila služeb žalobkyně v celkové ceně 4 827,30 Kč, a to prostřednictvím tzv.„ [anonymizována dvě slova]“ (dále jen karta). Žalovaná od kupních smluv ve lhůtě čtrnácti dnů neodstoupila a v rozporu se smlouvou žalobkyni nezaplatila částku požadovanou v souladu s vyúčtováním, skládající se z kupní ceny a poplatku, čímž se následující den po datu splatnosti uvedeného ve vyúčtování ocitla v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, obchodní podmínky [anonymizováno] karty a Ceník platný ke dni uzavření smlouvy. Žalovaná vzala na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti jí bude vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Žalovaná vzala na vědomí, že v případě porušení smluvních podmínek může žalobkyně požadovat poplatek z prodlení, který se bude odvíjet od délky trvání prodlení s tím, že neuhradí-li do 5 dnů po splatnosti vyúčtování, činí poplatek 150 Kč, do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč a navíc 10 % z celkového vyúčtování. S ohledem na celou dobu prodlení vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatku z prodlení v celkové výši 1 133 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou dne 12. 3. 2021 k úhradě dlužné částky, žalovaná přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla k datu podání žaloby uhrazena. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci dne [datum] uzavřeli prostřednictvím elektronické komunikace smlouvu ke službě [anonymizováno] účet (dále jen smlouva), na jejímž základě žalobkyně zdarma a bez poplatků zřídila žalované [příjmení] účet, kde tato mohla disponovat s finančním limitem, který se odvíjel od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení jejích příjmů. Žalovaná tak byla oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu (a poskytnuté [anonymizováno] karty) a zároveň byla povinna zejména hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím [anonymizováno] účtu (karty), a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání (smlouva, Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky [právnická osoba], dále jen VOP). Splatnost vyúčtování byla vždy 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud měsíční vyúčtování není uhrazeno řádně a včas, vzniká zákazníkovi povinnost spolu s vyúčtováním uhradit zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady a smluvní pokuty. Účelně vynaložené náklady činí, neuhradí-li zákazník vyúčtování do 5 dnů po splatnosti vyúčtování, 150 Kč, do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč a navíc 10 % z celkového vyúčtování (smlouva včetně Obchodních podmínek pro [anonymizováno] účet účinných ke dni 25. 5. 2018, VOP, Ceník). Žalované byla v rámci služeb ze strany žalobkyně vystavena [anonymizováno] karta, platební karta, která byla nedílně propojená s [anonymizováno] účtem žalované, na kterém se evidovaly platby uskutečněné touto kartou (Obchodní podmínky k [anonymizováno] kartě účinné od 25. 6. 2018). Poplatek za odložení splatnosti při úhradě minimálně 10 % ceny celkového vyúčtování činil za 1. - 20. odloženou stokorunu 4,50 Kč (Ceník). Žalovaná uhradila prostřednictvím shora specifikovaných služeb poskytovaných žalobkyní za období 15. 3. 2019 až 27. 3. 2019 částku 4 827,30 Kč u rozličných obchodníků, přičemž byla vyzvána žalobkyní, aby tuto částku včetně poplatků z prodlení a smluvní pokuty (celkem 9 015,22 Kč) uhradila žalobkyni nejpozději do 15. 4. 2019. Žalobkyně žalované naúčtovala poplatky z prodlení v celkové výši 1 133 Kč, a to za období od 20. 4. 2019 do 15. 5. 2019 (vyúčtování za březen 2019). Žalovaná byla dne 12. 3. 2021 předžalobně vyzvána právním zástupcem žalobkyně k uhrazení částky 8 414, 43 s příslušenstvím, a to do 7 dnů od vyhotovení této výzvy (výzva, podací arch). 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalovaná prostřednictvím sjednaných služeb poskytovaných žalobkyní zakoupila zboží u shora uvedených obchodníků v celkové ceně 4 827,30 Kč, přičemž využila služby žalobkyně, když kupní cenu v těchto případech za žalovanou uhradila žalobkyně a žalovaná byla následně povinna peněžité plnění v této výši zaplatit žalobkyni. Žalovaná však tuto cenu neuhradila a nesplnila tak svoji povinnost vyplývající pro ni z uzavřené smlouvy (§ 1746 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen o.z.). S ohledem na prodlení žalované se sjednanými platbami soud žalobkyni přiznal i účtované poplatky za prodlení ve výši 1 133 Kč (vyúčtované v souladu s VOP a Ceníkem). Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaná ani netvrdila a tím méně prokázala, že by řádně dostála svým závazkům. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na takto učiněné závěry soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o úhradu dlužné peněžité částky, kdy v obdobných žalobách žalobkyně většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, spočívajících v tom, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o poskytování specifických platebních služeb a žalovaná tyto služby včas a řádně nezaplatila. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru a podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Aplikace ust. § 14b citované vyhlášky je tak dle názoru soudu zcela namístě. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k r