33 C 13/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne (datum) se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši (částka) s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne (datum) uzavřela se žalovaným Smlouvu o balíčku MůjÚčet Plus pro č. účtu (číslo) (bankovní účet) s tím, že předmětem této smlouvy je zřízení a vedení běžného účtu v Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (právnická osoba) (dále jen„ VOP“) a Sazebník (právnická osoba) Dne (datum) pak žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o povoleném debetu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu (částka). Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považovaný za nepovolený debet, a to počínaje dnem, kdy došlo k tomuto překročení. V souladu s čl. 18 VOP byla žalobkyně oprávněna smlouvu vypovědět kdykoli a to i bez udání důvodu. V souladu s čl. 13 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaný byl informován, že je na účtu záporný zůstatek ve výši (částka) – nepovolený debet, který je nutno uhradit, což žalovaný neučinil, z toho důvodu žalobkyně smlouvu ukončila. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoli byl o zaplacení dluhu upomínán, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne (datum). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila při podání návrhu na zahájení řízení a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které předložila žalobkyně, neboť žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný, a učinil následující závěry o skutkovém stavu: Dne (datum) uzavřeli žalobkyně a žalovaný Smlouvu o balíčku MůjÚčet Plus, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu v Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (právnická osoba) a Sazebník (právnická osoba) (zjištěno ze Smlouvy o balíčku MůjÚčet Plus ze dne (datum), Všeobecných obchodních podmínek (právnická osoba) a Sazebníku (právnická osoba)). Dne (datum) uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu (částka) (zjištěno ze Smlouvy o povoleném debetu ze dne (datum)). Žalovaný přečerpal peněžní prostředky na svém účtu o (částka), čímž se z povoleného debetu stal debet nepovolený a vzhledem k tomu, že jej žalovaný ani přes upomínky žalobkyně neuhradil, žalobkyně od smlouvy odstoupila, účet žalovaného zrušila a převedla nepovolený debet na zvláštní účet pohledávek (zjištěno z Odstoupení od smlouvy ze dne (datum), z Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne (datum) a z výpisu z účtu žalovaného ke dni (datum)). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný následně vyzván i právním zástupcem žalobkyně výzvou před podáním žaloby ze dne (datum) (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne (datum), včetně podacího archu). 5. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky (částka) s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že dne (datum) byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného ú čtu a následně pak smlouvu o povoleném debetu - úvěru (§ (číslo) a násl. a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), na základě níž byla žalovanému poskytnuta možnost přečerpání peněžních prostředků na běžném účtu až do výše limitu (částka). Žalovaný přečerpal finanční prostředky na svém účtu do výše (částka), čímž se z povoleného debetu stal debet nepovolený a žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě uvedené částky. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citované smlouvy splnil řádně a včas. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši (částka). Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z jistiny se opírá o ustanovení § 1970 o. z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. V souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (tři úkony právní služby po (částka): příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění – ustanovení § 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ advokátního tarifu), třemi režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu), a to vše včetně 21 % DPH ve výši (částka) Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši (částka). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.