33 C 83/2022-36 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na žalované zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností (právnická osoba), ([příjmení]), se sídlem (adresa) (číslo) (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované řádně splácet poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši (částka), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši (částka) a vrátit zapůjčené peněžní prostředky ve výši (částka) Celkem tak žalované vznikla pohledávka ve výši (částka), kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách po (částka) s tím, že poslední splátka byla stanovena na den (datum). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaná dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, takže právní předchůdkyně žalobkyně měla právo ode dne následujícího po datu splatnosti poslední splátky požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná poté ještě na předmětnou pohledávku částečně hradila, když poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne (datum) s tím, že dlužná jistina tak činila částku (částka) a dlužný poplatek částku (částka). Celková dlužná pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy představující částku (částka) s příslušenstvím, byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne (datum) mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná řádně informována dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne (datum). Žalovaná dosud ani přes veškeré upomínky žalobkyni dlužnou pohledávku neuhradila. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předmětné dlužné pohledávky formou předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne (datum). (příjmení) žalované částky požaduje žalobkyně na žalované i zaplacení jejího příslušenství, a rovněž i náhrady nákladů řízení. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den (datum), ke kterému se žalovaná, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. Žalované bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne (datum) s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Zástupce žalobkyně, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 4. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 5. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně vycházející ze smlouvy o úvěru (§ (číslo) a násl. a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 6. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží náhrada nákladů tohoto řízení, o kterých bylo rozhodnuto podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti (číslo) Sbírky, o odměnách advokátů a náhradních advokátů za poskytování právních služeb (tzv. advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že náklady řízení, jež soud přiznal žalobkyni v celkové výši (částka), které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za první tři úkony právních služeb ve snížené výši po (částka) za 1 úkon dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky, 3/ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky) + náhradou hotových výdajů za tyto tři úkony právních služeb po (částka) dle ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu + 21 % DPH ve výši (částka). Dále pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení za čtvrtý úkon právní služby (účast na jednání soudu dne (datum) - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky), a to již v plné výši (částka) + režijní paušál za tento úkon ve výši (částka) + 21 % DPH ve výši (částka). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.