52 C 220/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala zaplacení částky 1.530 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobkyní, smlouvu o přepravě osob, když žalovaný cestoval v [obec] autobusem, linkou [anonymizováno], provozované žalobkyní. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu, když se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a na výzvu kontrolora neuhradil jízdné, jehož výše vyplývá z platného tarifu [anonymizováno]. Tímto svým jednáním žalovaný porušil povinnost cestujícího, která vyplývá z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ust. § 18a z. [číslo] o silniční dopravě (v případě použití autobusové linky), dle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě použití metra, tramvajové, či trolejbusové linky) a z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád a konečně ze Smluvních přepravních podmínek a žalovanému tak vznikla povinnost jízdné uhradit, přičemž splatnost nastala v den provedené přepravní kontroly [číslo]. Za tento nárok (jízdné) žalobkyně požaduje celkem 30 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit též smluvní pokutu (tzv. přirážku k jízdnému), ve výši 1.500 Kč, a to v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno], kdy splatnost smluvní pokuty nastala opět v den provedení přepravní kontroly. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to i přes to, že k její úhradě byla vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaný pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména z Tvrzení žalobkyně a Zápisu o přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný dne [datum] cestoval v [obec] autobusem, linkou 152, jehož provozovatelem je žalobkyně, čímž se žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě osob. V průběhu jízdy byl v [údaj o čase] hod., zastávka [ulice], provedena přepravní kontrola, přičemž žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem a jízdné ani přirážku při kontrole neuhradil, avšak o povinnosti tyto dluhy uhradit byl poučen, což stvrdil svým podpisem. Z tvrzení žalobkyně a ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova] platné od [datum], soud zjistil, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1.500 Kč. Z Tvrzení žalobkyně a z Tarifu [anonymizována tři slova] platného od [datum], soud zjistil, že jízdné pro žalovaného by činilo 30 Kč, když se zároveň jedná o nejnižší možný tarif pro dospělou osobu, do 70 let věku. Z Dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] a souvisejícího Potvrzení o odeslání písemnosti podací [číslo] soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem ze dne [datum], prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o přepravě osob, když žalovaný cestoval autobusem, linkou 152, které je provozováno žalobkyní. Při přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, neuhradil na výzvu jízdné ve výši 30 Kč, ani smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč, i když k tomuto byl při přepravní kontrole vyzván. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, ani přes to, že byl dopisem ze dne [datum] k její úhradě vyzván. Žalovaná částka tak sestává z dlužného jízdného ve výši 30 Kč, jehož výše vyplývá z tarifu [anonymizováno] a dále ze smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč, která vyplývá ze smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] a na jejíž úhradu žalobkyni vznikl nárok tím, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2550 a násl. o. z., dle kterého smlouvou o přepravě osob se dopravce (žalobkyně) zavazuje přepravit cestujícího (žalovaný) do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o přepravě, přičemž žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, jízdné ani smluvní pokutu na místě neuhradil, a proto žalobkyni vznikl nárok jak na úhradu jízdného ve výši 30 Kč, tak i na smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, i když byl k jeho úhradě vyzván. 8. Pokud se jedná o zákonný úrok z prodlení, tak povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný byl povinen celou dlužnou částku uhradit dne [datum], kdy byla provedena přepravní kontrola, a žalovaný byl k úhradě vyzván. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, dostal se den následující ([datum]) do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ode dne [datum]. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč, kterou sama navrhla. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z 900 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (dluh ze smlouvy o přepravě), hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.