52 C 221/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 25. 3. 2022 domáhala zaplacení částky 1.530 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná dne [datum] se žalovanou uzavřela smlouvu o přepravě osob, když cestovala v [obec] [anonymizována tři slova], provozovanou žalobkyní. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu, když se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a na výzvu kontrolora neuhradila jízdné, jehož výše vyplývá z platného tarifu [anonymizováno] a dále neuhradila ani smluvní pokutu. Tímto svým jednáním žalovaná porušila povinnost cestujícího, která vyplývá z ust. § 2550 zákona z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) . ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě použití autobusové linky), zákona č. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky) a z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád a konečně ze Smluvních přepravních podmínek a žalované tak vznikla povinnost jízdné uhradit, přičemž splatnost nastala v den provedené přepravní kontroly [číslo]. Na tento nárok žalobkyně požaduje celkem 30 Kč. Žalované dále vznikla povinnost uhradit též smluvní pokutu (tzv. přirážku k jízdnému), ve výši 1.500 Kč, a to v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID, kdy splatnost smluvní pokuty nastala opět v den provedení přepravní kontroly. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, a to i přes to, že k její úhradě byla vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 14. 3. 2022. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Ze Sdělení Cizinecké policie ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalovaná má v České republice povolen trvalý pobyt a má průkaz povolení k pobytu, platný do 27. 7. 2026. 3. Žalobkyně dne 26. 7. 2022 vzala žalobu částečně zpět, když žalobkyně dne 25. 3. 2022 zaplatila částku 1.500 Kč, a o tuto částku žalobkyně navrhovala zastavit řízení, a dále žalobkyně navrhovala přiznat náhradu nákladů řízení za 4 úkony právní služby ve výši 3.062 Kč, včetně DPH. S ohledem na přehlednost dlužných nároků a zejména s ohledem na to, že žalovaná uhradila téměř celou žalovanou částku 1.500 Kč (tedy pokutu), proto soud zbývající dlužnou částku označil jinak, než navrhovala žalobkyně, neboť žalované zůstává povinnost uhradit již jen jistinu v částce 30 Kč a celé příslušenství. Jen na okraj soud uvádí, že původní jistina činila výši 1.530 Kč a pokud žalobkyně uhradila 1.500 Kč, nemůže zbývající jistina činit výši 65,16 Kč (jak navrhovala žalobkyně v podání ze dne 26. 7. 2022), neboť by to přesahovalo původně žalovanou částku. Proto soud žalobu zastavil, pro částku 1.500 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovaná skutečně částku 1.500 Kč uhradila. 4. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne 25. 3. 2022, žalovaná pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne 13. 7. 2022 v určené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byla ve sporu zcela nečinná, dále zejména z Tvrzení žalobkyně a Zápisu o přepravní kontrole [číslo] ze dne 15. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná dne 15. 1. 2022 cestovala v [obec] [anonymizována tři slova], jehož provozovatelem je žalobkyně a tímto s žalobkyní uzavřela smlouvu o přepravě osob. V průběhu jízdy byla v 7:29h, zastávka [ulice], provedena přepravní kontrola, přičemž žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem a jízdné ani přirážku při kontrole neuhradila, avšak o povinnosti tyto dluhy uhradit byla poučena, což stvrdila svým podpisem. Ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova] platné od 1. 8. 2021 soud zjistil, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1.500 Kč. Z Tvrzení žalobkyně a z Tarifu [anonymizována tři slova] platného od 1. 8. 2021 soud zjistil, že jízdné pro žalovanou by činilo 30 Kč, když se zároveň jedná o nejnižší možný tarif pro dospělou osobu do 70 let věku. Z Dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 3. 2022 a souvisejícího Potvrzení o odeslání písemnosti podací [číslo] soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem ze dne 14. 3. 2022, prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 6. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovanou dne 15. 1. 2022 uzavřela smlouvu o přepravě osob, když žalovaná cestovala v [obec], [anonymizována tři slova], která je provozováno žalobkyní. Při přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, neuhradila na výzvu jízdné ve výši 30 Kč, ani smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč, i když k tomuto byla při přepravní kontrole vyzvána. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, ani přes to, že byla dopisem ze dne 14. 3. 2022 k její úhradě vyzvána. Žalovaná částka tak sestává z dlužného jízdného ve výši 30 Kč, jehož výše vyplývá z tarifu [anonymizováno] a dále ze smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč, která vyplývá ze smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] a na jejíž úhradu žalobkyni vznikl nárok tím, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 2550 a násl. o. z., dle kterého smlouvou o přepravě osob se dopravce (žalobkyně) zavazuje přepravit cestujícího (žalovaná) do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 15. 1. 2022 smlouvu o přepravě, přičemž žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem, jízdné ani smluvní pokutu na místě neuhradila, a proto žalobkyni vznikl nárok jak na úhradu jízdného ve výši 30 Kč, tak i na smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho, i když byla k jeho úhradě vyzvána. 9. Pokud se jedná o zákonný úrok z prodlení, tak povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaná byla povinna celou dlužnou částku uhradit dne [datum], kdy byla provedena přepravní kontrola a žalovaná byla k úhradě vyzvána. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná neučinila, dostala se den následující (16. 1. 2022) do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ode dne 16. 1. 2022. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.852 Kč, kterou sama navrhla. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby a č. zpětvzetí), která činí částku 800 Kč (4 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 4 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 400 Kč (4 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč (21 % z 1.200 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (dluh ze smlouvy o přepravě), hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.