52 C 52/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala zaplacení částky 1.162 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná jako cestující nastoupila dne [datum] do vlaku společnosti [právnická osoba], [IČO], [číslo] směr [obec] – [část obce], čímž s touto společností uzavřela smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byla žalovaná povinna zaplatit cenu za přepravu ve výši 162 Kč. Žalovaná se však po započetí jízdy na výzvu pověřeného zaměstnance neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila povinnost stanovenou ve [anonymizováno]. Žalovaná tak byla vyzvána, aby zaplatila jízdné ve výši 162 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč. Žalobkyně pak uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], jakožto původním věřitelem, smlouvu o postoupení pohledávek, jejím předmětem bylo mimo jiné i postoupení pohledávky za žalovanou. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna. Žalovaná ničeho neuhradila, ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně i žalovaná pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byla ve sporu zcela nečinná, dále zejména z potvrzení o nedodržení SPPO, z oznámení o závadách a Smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] cestovala na úseku [obec] – [obec] [část obce] vlakem č. [anonymizováno] [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu, přičemž cena obyčejné jednosměrné jízdenky na dané trase činí 162 Kč a přirážka k jízdnému je ve výši 1.000 Kč. Z Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel soud zjistil, že cena obyčejné jednosměrné jízdenky na trase [obec] – [obec] [část obce] činí 162 Kč a přirážka 1.000 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z Oznámení o postoupení pohledávky a z Předžalobní výzvy ze dne [datum] a souvisejícího podacího archu soud zjistil, že žalované bylo oznámeno, že novým věřitelem je žalobkyně a byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o přepravě osob, přičemž žalovaná cestovala na úseku [obec] – [obec] [část obce] vlakem č. [anonymizováno] [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu. Cena obyčejné jednosměrné jízdenky na dané trase činí 162 Kč a přirážka k jízdnému je ve výši 1.000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 2550 a násl. o. z., dle kterého smlouvou o přepravě osob se dopravce (právní předchůdkyně žalobkyně) zavazuje přepravit cestujícího (žalovaná) do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pak soud posoudil v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z., na základě kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka postupníkovi. 7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o přepravě osob, přičemž žalovaná cestovala na úseku [obec] – [obec] [část obce] vlakem č. [anonymizováno] [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu. Cena obyčejné jednosměrné jízdenky na dané trase činí 162 Kč a přirážka k jízdnému je ve výši 1.000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 8. Pokud se jedná o zákonný úrok z prodlení, tak povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaná byla povinna celou dlužnou částku uhradit dne [datum], kdy byla provedena přepravní kontrola, a žalovaná byla k úhradě vyzvána. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná neučinila, dostala se den následující ([datum]) do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ode dne [datum]. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč, kterou sama navrhla. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z 900 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (dluh ze smlouvy o přepravě), hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.