52 C 57/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 2. 2022 k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 domáhala na žalované zaplacení částky 8.171,36 Kč s příslušenstvím, z titulu nájmu plynových lahví. Žalobkyně je výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v obalech – ocelových lahvích na technické plyny, obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a zákazníkům je za jejich užívání účtováno nájemné. Dodavatelsko-odběratelský vztah mezi žalobkyní a žalovanou vznikl v roce 2018. Z faktury č. 375704486 vyplývá, že žalovaná měla ke v užívání 1 ks nádoby na ostatní technické plyny, přičemž tato faktura (jejímž obsahem bylo i nájemné od 20. 9. 2018 do 19. 9. 2020) byla uhrazena v hotovosti dne 20. 9. 2018, tím žalovaná odsouhlasila stav obalů. Následně u žalované nedocházelo k dalším odběrům obalů na technické plyny, ani žádné nevrátila. Žalovaná tak má v užívání 1 ks nádoby na ostatní technické plyny, které do dnešního dne nevrátila. Na základě všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna žalované naúčtovat za pronájem obalů na technické plyny nájemné, což žalobkyně učinila, když žalované za další období od 20. 9. 2020 do 31. 5. 2021 naúčtovala další denní nájemné za pronájem obalů na technické plyny ve výši 9,80 Kč pro lahve na ostatní technické plyny dle ceníku platného od 1. 12. 2019 za jednu nádobu na den bez DPH a ve výši 9,90 Kč za den za jednu láhev bez DPH dle ceníku platného od 1. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalovaná s plněním svých závazků vůči žalobkyni ocitla v prodlení, byly jí zaslány ze strany žalobkyně upomínky, za které byly vyúčtovány poplatky za upomínání ve výši 235 Kč bez DPH v souladu s čl. 16 VOP. Z důvodu neplnění finančních závazků vypověděla žalobkyně nájemní smlouvu, a to dne 16. 12. 2021. Bylo povinností žalované po uplynutí výpovědní lhůty pronajaté lahve vrátit žalobkyni, avšak neučinila tak a proto jí žalobkyně, v souladu s VOP, naúčtovala smluvní pokutu ve výši 4.000 Kč za 1 lahev. Za období od 20. 9. 2020 do 31. 5. 2021 byla žalované naúčtována částka 1.137,40 Kč za poplatek na upomínku (4 x 284,35 Kč), dále částka 3.033,96 Kč za nájemné, a 4.000 Kč na smluvní pokutě, celkem tedy 8.171,36 Kč. Žalovaná ani přes opakované upomínky ze strany žalobkyně (poslední ze dne [datum]) na dlužnou částku neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně i žalovaná ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byla ve sporu zcela nečinná, dále zejména z Daňového dokladu č. 375704486 ze dne 20. 9. 2018, Všeobecných obchodních podmínek, Základního ceníku produktů a služeb platného od 1. 12. 2019 a platného od 1. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně jako výrobce technických plynů dodávala žalované (odběrateli) technické plyny v nádobách, za což jí žalobkyně účtovala nájemné a dodatkové nájemné. Nájemné od 1. 12. 2019 činilo za nádobu 9,80 Kč denně bez DPH za lahev na ostatní technické plyny, a od 1. 12. 2020 činilo 9,90 Kč za nádobu denně bez DPH. Dále byl pak mj. sjednán též poplatek za upomínku při nezaplacení ve výši 235 Kč bez DPH. Pro případ prodlení byla ve všeobecných obchodních podmínkách, podle čl. 6, upravena smluvní pokuta ve výši 4.000 Kč za každou nevrácenou lahev. Ke dni 20. 9. 2018 měla žalovaná od žalobkyně ve svém užívání celkem 1 ks nádob na ostatní technické plyny, přičemž za uvedené jí byla fakturou č. 375704486 ze dne 20. 9. 2018 naúčtována částka 2.160 Kč, za nájemné od 20. 9. 2018 do 19. 9. 2020, kterou žalovaná uhradila dne 20. 9. 2018. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná tuto jednu láhev po skončení nájemného vztahu nevrátila. Z Faktur ze dne 31. 3. 2021, 18. 2. 2021, 31. 1. 2021 a 18. 1. 2021 soud zjistil, že žalované byl naúčtován poplatek za vystavení upomínky v celkové výši 1.137,40 Kč (4 x 284,35 Kč). Z jednotlivých žalobkyní vystavených faktur soud zjistil, že žalované bylo naúčtováno denní nájemné a dodatkové nájemné dle faktury ze dne 31. 5. 2021 ve výši 371,35 Kč, faktury ze dne 30. 4. 2021 ve výši 359,37 Kč, faktury ze dne 31. 3. 2021 ve výši 371,35 Kč, faktury ze dne 28. 2. 2021 ve výši 335,41 Kč, faktury ze dne 31. 1. 2021 ve výši 371,35 Kč, faktury ze dne 31. 12. 2020 ve výši 371,35 Kč, faktury ze dne 30. 11. 2020 ve výši 355,74 Kč, faktury ze dne 31. 10. 2020 ve výši 367,60 Kč, faktury ze dne 30. 9. 2020 ve výši 130,44 Kč. Z Poslední výzvy k úhradě ze dne 20. 12. 2021 a z Výzvy k úhradě ze dne 19. 1. 2022 a související dodejky soud zjistil, že žalované byly ze strany žalobkyně vypovězeny veškeré nájemní smlouvy a žalovaná byla vyzvána k vrácení celkem 1 ks nádoby na ostatní technické plyny a úhradě dlužné částky. Žalovaná byla dále k úhradě vyzvána též výzvou ze dne 19. 1. 2022 prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byl dodavatelsko-odběratelský vztah, kdy žalobkyně žalované dodávala nádoby na technické plyny, a žalovaná se za tyto nádoby zavázala hradit nájemné. Vzhledem k tomu, že žalovaná po skončení nájemní smlouvy, která byla uzavřena na období od 20. 9. 2018 do 19. 9. 2020, nevrátila nádobu na ostatní technické plyny a nehradila své dluhy vůči žalobkyni řádně, vyzvala jí k úhradě dlužné částky a vrácení 1 ks nádoby na ostatní technické plyny. Žalovaná dluh neuhradila a žalovaná částka se sestává poplatků za vystavení upomínky v celkové výši 1.137,40 Kč, dále ze smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč a denního nájemného za nádoby na technické plyny a acetylen v celkové výši 3.033,96 Kč. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 1. 2022. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, jako nájemní smlouvu dle které se pronajímatel (žalobkyně) zavazuje přenechat nájemci (žalovaná) věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 20. 9. 2018 nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dala do užívání žalované 1 nádobu na technické plyny. Vzhledem k tomu, že žalovaná po skončení nájemní smlouvy nádobu žalobkyni nevrátila, žalobkyně po žalované žádala vrácení 1 ks nádoby na ostatní technické plyny a úhrady dlužné částky, ale žalovaná nádobu ke dni podání žaloby nevrátila. Do dnešního dne nebylo na dlužnou částku uhrazeno ničeho, a to ani přes opakované výzvy k úhradě. S ohledem na uvedené a též s ohledem na to, že žalovaná v řízení nesporovala, že by nájemní smlouvu uzavřela, a též v řízení neprokázala, že by již žalovanou částku žalobkyni v plné výši uhradila, soud žalobě vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena ve výši 8,25 % ročně, dle požadavku žalobkyně, ačkoli dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení by žalobkyně měla nárok na zákonný úrok z prodlení vyšší. Požadavek žalobkyně soud shledal v souladu se zákonem a smluvními ujednáními účastníků a žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení v požadované výši, a to od 19. 6. 2021 (den následující po splatnosti poslední faktury). V části týkající se smluvní pokuty pak od 24. 2. 2022 (den podání žaloby). 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.089 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 1, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 1.000 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástu