52 C 6/2021-108 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalobkyně byla nájemcem bytu [číslo]. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že od roku 1994 vlastnila nájemní smlouvu k bytu [číslo] v k.ú. [část obce], [obec a číslo], kde bydlela se svojí matkou. V roce [rok] vyhověla bratrovi [jméno] a uvolnila byt 3+1, v k.ú. [část obce] pro jeho syna, a to směnou za byt [číslo] garsoniéru [část obce]. Výměna bytu proběhla na Úřadu městské části [obec a číslo], byly sepsány nové nájemní smlouvy a Dohoda o směně bytů. Byly také ověřeny podpisy (její a bratra), s datem [datum], a týž den [datum], si žalobkyně přihlásila nové trvalé bydliště. V roce [rok] se do garsoniéry přistěhoval jeho syn. Když bratr již několik let žil ve [obec] u [obec], kam převezl jejich matku, ještě před datem směny ([datum]). Matka ve svých 94 letech„ Žádost o přechod nájemního práva“ nepsala a nepodepsala. Jednalo se o trik, ke kterému byla seniorka bez svého souhlasu zneužita, a zfalšovaný podpis potvrzuje odborné vyjádření písmoznalce. Protokol, kterým se žalobkyně údajně vzdala nájemní smlouvy k bytu [část obce], je rovněž s falešným podpisem. Žalobkyně se nikdy nevzdala nájemního práva k třípokojovému bytu, ani nebyla vyplacena. Žalobkyně trvala na tom, že v období [rok] až [rok] (kdy došlo k privatizaci bytového fondu a k uzavření kupní smlouvy mezi žalovanou a bratrem žalobkyně, [jméno] [příjmení]) byla řádnou nájemkyní garsoniéry [část obce]. Nájemní právo žalobkyně ke garsoniéře [část obce] vzniklo [datum], uzavřením nájemní smlouvy, se žalovanou na Úřadu městské části [obec a číslo]. Vznik práva nájmu vůči žalobkyni je zřejmý ze skutečnosti, že žalobkyně mezi lety [rok] až [rok] hradila žalované měsíční nájemné ve výši 5.000 Kč. Žalobkyně mezi lety [rok] až [rok] byt obývala, měla od něj klíče. K naléhavému právnímu zájmu žalobkyně uvedla, že je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení stalo její právní postavení nejistým. Žalobkyně tvrdila, že by v případě určení, že jí v období [rok] až do uzavření kupní smlouvy mezi žalovanou a bratrem žalobkyně, svědčilo nájemní právo ke garsoniéře [část obce], dosáhla potvrzení svého právního postavení k datu privatizace. Nejen, že by její nájemní právo dále trvalo, ale rovněž by bylo zřejmé, že žalovaná měla k odkupu byt nabídnout i žalobkyni. Žalobkyně by v posíleném právním postavení mohla žádat o nápravu způsobené křivdy, poskytnutím náhrady z bytového fondu žalované. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení nájemního práva ke garsoniéře [část obce], neboť v současné době garsoniéru [část obce] dále obývá, i když se nyní jedná o jednotku patřící jejímu bratrovi, [jméno] [příjmení]. Žalobkyně žije v právní nejistotě ohledně dalšího setrvání v současném bydlišti. K pasivní legitimaci žalované uvedla, že žalobkyně se domáhá určení, že jí v období [rok] až do uzavření kupní smlouvy mezi žalovanou a bratrem žalobkyně, svědčilo nájemní právo ke garsoniéře [část obce], neboť v období [datum] až [datum] byla vlastníkem dotčeného bytu (garsoniéra [část obce]) žalovaná. Žalovaná je tedy osobou pasivně žalobně legitimovanou. Žalobkyně proto navrhovala, aby soud určil, že žalobkyni od [datum] do [datum] svědčilo nájemní právo k bytu [číslo] na adrese [adresa] [obec a číslo] [část obce]. 2. Žalovaná, žalobou dotčený nárok neuznala, když se v průběhu celého sporu domnívala, že na straně žalované není dána pasivní legitimace pro tento spor, a současně když žalobkyni nesvědčil naléhavý právní zájem na určení jejího údajného nájemního práva k bytu [číslo] [obec a číslo] – [část obce]. Žalovaná upozornila, že mezi žalobkyní a žalovanou jde u zdejšího soudu v krátké době již o 3. řízení s velice podobným předmětem, a tím je užívací právo žalobkyně ke dvěma bytům. Jde o řízení sp. zn. [spisová značka], kde byla žaloba pravomocně zamítnuta, a řízení sp. zn. [spisová značka], kde bylo řízení odročeno (poznámka soudu, toto tvrzení platilo ke dni vyjádření žalované, dne [datum]) na neurčito poté, co žalobkyně byla soudem poučena o zmatečnosti žaloby, a aby si přes advokátní komoru opatřila právního zástupce. Žalovaná se střídavě snaží u soudu uplatnit své údajné právo ke dvěma bytům, které byly v minulosti ve vlastnictví [anonymizováno] [obec] a správě žalované (dnes již delší dobu nejsou), a to k bytu na adrese [ulice a číslo] a [ulice a číslo], přičemž v každém ze sporů, přímo vyvrací svou argumentaci ze sporu druhého, kdy není možno, aby jí svědčilo nájemní právo k oběma bytům. Oba byty mají v osobním vlastnictví blízcí příbuzní žalobkyně, v jednom případě bratr, ve druhém synovec. Žalovaná má proto za to, že opakovaná podání, mohou souviset případně i se zdravotním stavem žalobkyně (jak uvedl bratr žalobkyně v řízení sp. zn. [spisová značka], žalobkyni byla v minulosti byla omezena svéprávnost pro duševní poruchu a on byl jejím opatrovníkem). V tomto sporu není dána pasivní legitimace žalované, neboť žalobkyně se domáhá určení nájemního práva k bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo], v k.ú. [část obce], který není ve vlastnictví, ani ve správě žalované, ani k němu žalovaná nemá žádný jiný právní vztah. Výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] je Ing. [jméno] [příjmení] (bratr žalobkyně), který vlastnictví k bytové jednotce od žalované nabyl před 5 lety, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], zapsané do katastru nemovitostí dne [datum], s účinky zápisu ke dni [datum]. Jestliže žalobkyně tvrdí, že před převodem bytové jednotky jí svědčilo k bytové jednotce nájemní právo, které nezaniklo, pak dle ust. § 2221 odst. 1 občanského zákoníku, platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Z toho důvodu není ve věci pasivně legitimována a navrhuje zamítnutí žaloby. Další otázkou je samozřejmě existence naléhavého právního zájmu ve věci podání návrhu na určení existence nájemního práva k bytu, v němž žalobkyně nájemní právo ke dni podání žaloby, dle vlastních slov vykonává a byt užívá k bydlení. Naléhavý právní zájem, dle ust. § 80 o.s.ř., na takovém určení být dán nemůže, neboť ani vyhovění žalobě by nevedlo k žádné změně poměrů mezi účastníky. Z procesní opatrnosti tak žalovaná vznesla námitku promlčení vůči všem nárokům v žalobě vzneseným vůči žalované, neboť vlastnictví jednotky bylo převedeno před více než 3 lety. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. 3. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo nesporné, že vlastníkem bytu [číslo] (k.ú [část obce]), byl (zejména i ke dni vyhlášení rozsudku), [jméno] [příjmení]. 4. Mezi žalobkyní a žalovanou byly všechny ostatní skutečnosti sporné, zejména, zda žalobkyni svědčil naléhavý právní zájem pro tento spor a zda má žalovaná pasivní legitimaci pro tento spor. 5. Z tvrzení žalobkyně i žalované a z výpisu z katastru nemovitostí, má soud prokázáno, že byt [číslo], nacházející se na pozemku parc. čísla [číslo], v katastrálním území Prosek, obec Praha, zapsaný v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ byt [číslo]“), je zapsán ve vlastnictví osoby odlišné od účastníků řízení, když vlastníkem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z tvrzení žalobkyně i žalované a z kupní smlouvy, má soud prokázáno, že kupní smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky č. [rok] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], jako převádějícím a mezi oprávněným, panem [příjmení] [jméno] [příjmení], jako nabyvatelem a povinným, kdy na základě této kupní smlouvy došlo k převodu vlastnictví dané bytové jednotky [číslo] která je o předmětem zdejšího sporu, což také vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. 6. Tvrzením žalované a z rozsudků v řízeních, vedených u Obvodního soudu, pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], má soud prokázáno, že žalobkyně opakovaně a neúspěšně žalovala i žalovanou, aby bylo určeno nájemní právo k jinému bytu [číslo] v [katastrální uzemí] (řízení [anonymizováno] [spisová značka]), dále se žalobkyně neúspěšně domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum rozhodnutí] (řízení [spisová značka]), v obou řízeních však žalobkyně neprokázala svůj naléhavý právní zájem na určení. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], žaloba ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], proti žalované 1), [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a žalovanému 2), panu [příjmení] [jméno] [příjmení], o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum], byla zamítnuta, a to s ohledem na nedostatek naléhavého právního zájmu. Toto rozhodnutí pak bylo potvrzeno i odvolacím soudem, a to rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], kde i odvolací soud dospěl k závěru, že zde není naléhavý právní zájem, rozhodnutí bylo