60 C 229/2021-118 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] ve znění změny žaloby a částečných zpětvzetí žaloby domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 60 C 175/2018. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právním nástupcem (dědicem) původního restituenta p. [jméno] [celé jméno žalobce], jehož nároky se opírají o ust. § 11 a 11a zák. č. 229/1991 Sb. a je tzv. prvorestituentem. Jeho restituční nárok vychází z přímé dědické posloupnosti po původních vlastnících nemovitého majetku nacházejícího se v [obec], v k. ú. [obec]. Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem id. 3/8 pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec]. Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. 2. 2006, [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že oprávněná osoba p. [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalobce nejsou vlastníky (každý) id. 1/4 pozemku dle PK parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] s tím, že jako oprávněné osoby mají právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo určeno, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem id. 1/4 pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec], a jako oprávněná osoba má právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo potvrzeno nabytí veškerého majetku náležejícího do dědictví po p. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], pozůstalou manželkou [jméno] [příjmení], [datum narození], a pozůstalým synem - žalobcem. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo určeno, že veškerou pozůstalost po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], nabývá jako dědic ze zákona žalobce. Žalobce tak má nárok na nabytí vlastnického práva k tzv.„ jiným pozemkům ve vlastnictví státu“ a je osobou oprávněnou k uplatňování restitučních nároků. Nároky restituentů dle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum] (PÚ [číslo]) byly oceněny znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum] v částce 4 484,95 Kč a žalobce by tak měl nárok na 1/2 z tohoto plnění, tj. 2 242,50 Kč. Nárok restituenta dle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum] ([anonymizováno] [číslo]) byl vyčíslen Pozemkovým úřadem částkou 2 177,72 Kč. Nárok plynoucí žalobci z rozhodnutí [název soudu], sp. zn. [spisová značka], byl Pozemkovým úřadem oceněn částkou 324,90 Kč. Ocenění nároků oprávněných osob Pozemkovým úřadem však bylo provedeno chybně, kdy pozemky byly předkům žalobce vyvlastněny rozhodnutím Rady Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - 716 - [spisová značka] - 4, v němž se uvádí, že pozemky byly určeny pro výstavbu Družstevního podniku strojírenského jako stavební obvod [číslo]. Ke dni vyvlastnění se tak jednalo o pozemky určené pro stavbu a měly být oceněny částkou 250 Kč/m2. Žalobce nechal ocenit hodnotu předmětných vyvlastněných pozemků, které nelze vydat dle restitučního zákona, s tím, že jejich hodnota činí 768 440 Kč. Vzhledem k tomu, že p. [jméno] [příjmení] převzala dne [datum] peněžitou náhradu za pozemky, které nelze vydat, ve výši 1 121,24 Kč, tak výše nároku je o tuto částku nižší. Pozemkový fond ČR v minulosti upřednostňoval před uspokojováním přímých restituentů uspokojování nároků tzv. postupníků. Dále žalobce poukázal na smysl a účel zák. č. 229/1991 Sb. a citoval k tomuto se vztahující judikaturu. Pozemky, které žalovaný nabízí k uspokojení nároků restituentů, jsou dlouhodobě nedostačující, nevhodné a nezpůsobilé zajistit, byť jen částečně, nápravu křivd restituentům způsobeným. Žalobce se dne [datum] obrátil na žalovaného se žádostí o zařazení konkrétních pozemků do veřejné nabídky, avšak bez odezvy. Poslední nabídka pozemků na území hl. m. [obec] ze dne [datum] obsahuje pouze několik pozemků na území hl. m. [obec] určených k uspokojení nároků restituentů. Tyto pozemky jsou nedostačující svou kvalitou, umístěním, charakterem. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný eviduje restituční nárok žalobce ve výši 1 283,69 Kč. Žalobce nabyl část nároku jako přímý restituent rozhodnutím Pozemkového úřadu [číslo jednací] ve výši 1 121,24 Kč a část nároku ve výši 162,45 Kč z rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Ocenění nároku žalobce ve výši uváděné žalobcem žalovaný neuznal. Žalovaný pozemky, které má v právu hospodařit, prověřuje postupně a prolustrované a převoduschopné pozemky pravidelně zařazuje do veřejné nabídky, a to v rámci celé republiky a jeho nabídky mají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, že si žalobce mohl některý z nabízených pozemků vybrat, kdyby se od nabytí restitučního nároku pravidelně účastnil veřejných nabídek. Nabídka žalovaného je omezena pouze z objektivních důvodů, velké množství pozemků je zatíženo žalobami oprávněných osob, které se domáhají uspokojení svých restitučních nároků. V daném případě na straně žalovaného nedošlo k liknavosti ani libovůli při aplikaci zákona o půdě a žalobce nemá právo výběru konkrétního pozemku. Žalobci je možné převést pozemek pouze v rámci veřejných nabídek pozemků pro všechny oprávněné osoby. Oprávněné osoby se mohou domáhat převodu konkrétního náhradního pozemku jen výjimečně a pouze za předpokladu, že nárok na převod není dlouhodobě uspokojen a současně jen v případech, kdy proti oprávněným osobám postupoval žalovaný liknavě, svévolně či s jinými nesrovnatelným způsobem. Žalobce takové skutečnosti neuvádí a neprokazuje. Žalovaný popřel, že by v minulosti upřednostňoval nároky postupníků. Do konce r. 2017 bylo vyhlášeno 151 kol nabídek pozemků, kdy bylo nabízeno přes 880 000 náhradních pozemků v hodnotě cca 34 miliard Kč. 3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že odňaté pozemky byly určeny k výstavbě a mají být oceněny jako pozemky stavební. Žalobce se dále vyjadřoval k liknavosti a svévoli žalovaného. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že se účastnil pouze jedné veřejné nabídky, a to dne [datum], s tím, že tomu předcházely výzvy Pozemkovému fondu k vydání přiměřených náhradních pozemků. 4. Při jednání dne [datum] žalovaný namítl, že nabídka pozemků v r. 2018 je jiná, než byla v roce 2007, kdy se žalobce veřejné nabídky již mohl účastnit. O přecenění svého restitučního nároku žalobce požádal až v r. 2018. Žalobce až do r. 2018 nesporoval výši svého restitučního nároku a veřejných nabídek se neúčastnil. 5. V podání ze dne [datum] žalovaný zdůraznil, že z dokladů nevyplývá žalobcem tvrzená výše jeho restitučního nároku, výše nároku byla mezi stranami minimálně 10 let nesporná a žalobce se od r. 2007 do r. 2017 aktivně nedomáhal převodu náhradních pozemků, ani přecenění restitučního nároku, neúčastnil se ani jedné veřejné nabídky a neposkytl tak žalovanému součinnost při vypořádání svého restitučního nároku. Žalobcův nárok na přecenění jeho restitučního nároku je promlčen. Až do podání žaloby žalobce nepředložil žalovanému dědická rozhodnutí, ze kterých by vyplývalo, že je dědicem restitučních nároků po svých rodičích. 6. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení týkající se liknavosti žalovaného při uspokojení jeho restitučního nároku a vyjadřoval se k otázce charakteru odňatých pozemků jako pozemků stavebních. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že veřejné nabídky nevyhovovaly restitučním nárokům žalobce a jeho matky, z daného důvodu se jich neúčastnili, neboť se nejednalo o pozemky vhodné k uspokojení jejich restitučního nároku, a to s ohledem na hodnotu vyčíslení. 7. Při jednání dne [datum] žalovaný zpochybnil ocenění restitučního nároku uváděného žalobcem, kdy pozemky přešly na stát na základě výměru k [datum]. Pozemek dle PK [číslo] přešel na stát jako zemědělská půda, fakticky zemědělsky obhospodařovaná. 8. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud řízení částečně zastavil (výrok I.) a dále nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (výrok II. rozsudku) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku). Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích II., III. potvrzen. Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ve výrocích II., III. též rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil s tím, že dle odůvod