67 C 192/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 351 766,70 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým limitem 500 000 Kč se sjednaným úrokem 20 % ročně z částek, s jejichž splácením je klient (žalovaná) v prodlení. Žalovaná se opakovaně dostala do prodlení se splácením dlužných částek, proto žalobkyně ke dni [datum] celý úvěr zesplatnila a žalovanou vyrozumělao zesplatnění dopisem ze dne [datum]. Žalovanou částku představuje nesplacená část jistiny ve výši 351 666,70 Kč a dlužný poplatek ve výši 100 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatila ničeho, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když se žádný z účastníků řízení k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru, na jejímž základě bylo žalované povoleno čerpání úvěru do výše úvěrového limitu v částce 500 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit vždy do 360. dne po čerpání úvěru s tím, že minimálně po dobu následujícího 1 pracovního dne nebude úvěr čerpat. Pro případ, že by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou plateb, byl mezi stranami sjednán smluvní úrok za prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné částky (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům a doplňující informace ze dne [datum], úvěrové obchodní podmínky [anonymizováno]). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou plateb, když žalobkyni nevrátila částku 351 666,70 Kč, proto žalobkyně ke dni [datum] celý úvěr zesplatnila. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum], přičemž si žalobkyně účtovala poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč (přehled platební bilance, oznámení o využití oprávnění banky ze dne [datum] vč. kopie obálky, sazebník [anonymizováno] pro právnické osoby a pro fyzické osoby-podnikatele). Žalovaná byla vyzvána k vrácení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. kopie podacího archu z téhož dne). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 351 766,70 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým limitem 500 000 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku řádně a včas vrátila. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že jí byly peněžní prostředky ze strany žalobkyně skutečně poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 14 071 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 6 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 35 356 Kč a 3 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 1 089 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 50 516 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.