67 C 244/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 85 884,92 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalované poskytla na základě části B) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni [datum] žalovaná postupně vyčerpala z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 224 501,13 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 23,76 %. Jednotlivá čerpání úvěru se samostatně dohodnutými (specifickými) podmínkami splácení se žalovaná zavázala uhradit 13 splátkami ve výši 923,00 Kč, kdy roční úroková sazba činila 0 %. Protože žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně si účtovala smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů. V případě tohoto úvěru žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 291,50 Kč. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné splátky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná i nadále nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a celý úvěr zesplatnila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a dluh žalované v celkové výši 85 884,92 Kč se tak stal splatný v celém rozsahu. Dlužná částka ve výši 85 884,92 Kč se skládá z jistiny ve výši 74 682,91 Kč, úroků ve výši 9 310,51 Kč, náhrady nákladů za odeslání upomínky ve výši 600 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 1 291,50 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na výše uvedený dluh nezaplatila ničeho, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupkyně žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (č.l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení mezi sebou dne [datum] uzavřeli Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Dle čl. VII.3. VOP je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat splacení dlužné částky vč. příslušenství ke dni účinnosti odstoupení, dostane-li se klient do prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Dle čl. VII.6. VOP je žalobkyně, v případě prodlení klienta, oprávněna požadovat splacení celého dluhu najednou, a to do 14 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě. Dle čl. X.3. VOP se žalovaná zavázala v případě porušení jakékoli povinnosti vůči žalobkyni zaplatit smluvní pokutu až do výše stanovené v Sazebníku poplatků. Za období od [datum] do [datum] žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 224 501,13 Kč, do dne [datum] však uhradila žalobkyni pouze částku ve výši 176 536 Kč (výpis z poskytnutého úvěru žalované) a zbývá jí tak uhradit částku v celkové výši 85 844,92 Kč, včetně pokut za zpoždění plateb. Žalobkyně dne [datum] odstoupila od výše uvedené smlouvy z důvodu prodlení se splácením měsíčních splátek, žalovanou dále upozornila na zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky v celkové výši 85 885 Kč na bankovní účet (oznámení o odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k zaplacení dlužné částky (poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne [datum], výzva k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu ze dne [datum]). Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 85 884,92 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 224 501,13 Kč. Žalovaná v řízení neprokázala ani netvrdila, že by poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas vrátila. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. S ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 064 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. v celkové výši 10 986,80 Kč a 2 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 726 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za zaslání předžalobní upomínky žalované, neboť soudu nebyl předložen doklad o jejím odeslání. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 14 776,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.