67 C 278/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., uzavřela se žalovanou prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná dne [datum] čerpala úvěr ve výši 2 000 Kč. Úvěr měl být ze strany žalované splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho, přestože byla předžalobně upomenuta. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že na ni jako na nového věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou prostřednictví své webové stránky dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované ještě téhož dne poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč na její bankovní účet č. [bankovní účet] (výpis z bankovního účtu [právnická osoba] [příjmení] a.s. ze dne [datum]). Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr vrátit nejpozději do 30 dnů od poskytnutí peněžních prostředků (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni jako novému věřiteli postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba] Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejímž základě žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnutý úvěr řádně a včas uhradila. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že jí byly peněžní prostředky ze strany společnosti [právnická osoba], skutečně poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 484 Kč a 2 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 242 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a dlužných částkách. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť z podacího lístku není patrné, co bylo obsahem zásilky, naopak z něj vyplynulo, že nebyla odeslána právním zástupcem žalobkyně. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.