67 C 62/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná dne [datum] cestovala autobusem [číslo] čímž došlo mezi ní a žalobkyní k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a porušila tak § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny jízdného a v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek rovněž nárok na zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že při provedené přepravní kontrole žalovaná namístě uhradila pouze částku představující cenu jízdného. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku představující smluvní pokutu nezaplatila ničeho, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne [datum] cestovala autobusem [číslo] provozovaným žalobkyní, přičemž na zastávce [anonymizováno] [část obce] byla vyzvána k předložení platného jízdního dokladu. Žalovaná se na výzvu platným jízdním dokladem neprokázala a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (zápis o provedené přepravní kontrole ze dne [datum]). Dle čl. 8 odst. 2 je přepravní kontrolor oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo během pobytu ve vyznačeném přepravním prostoru a v okamžiku vystoupení z tramvaje, z autobusu, z trolejbusu nebo z plavidla nebo v okamžiku, kdy opouští přepravní prostor, neprodleně předložit jízdní doklad. V případě jízdy bez platného jízdního dokladu nebo jiného porušení Smluvních přepravních podmínek je přepravní kontrolor oprávněn ukládat a vybírat stanovenou přirážku a odebrat neplatnou jízdenku (Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] platné od [datum], Tarif [anonymizována tři slova] platný od [datum]). Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení přirážky k jízdnému (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání z Hybridní pošty). Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky ve výši 1 500 Kč byla podána důvodně. Účastníci řízení mezi sebou dne [datum] uzavřeli konkludentně smlouvu o přepravě (§ 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), čímž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení jízdného. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by kontrolorovi řádně předložila platný jízdní doklad. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že by v předmětný den, tj. [datum], necestovala autobusem [číslo]. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. toto rozsudku, když nárok žalobkyně se opírá o § 2550 o.z. ve spojení s § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. S ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 484 Kč a 2 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 242 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních dlužných období a dlužných částek. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť mu nebyl předložen žádný doklad o jejím odeslání (např. poštovní podací arch, podací lístek), ze kterého by bylo zcela zřejmé, co bylo předmětem příslušné zásilky a kdo ji odeslal, když žádná z těchto skutečností z předloženého potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty nevyplývá. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.