7 C 19/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 6. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 2. 9. 2019 byla žalované poskytnuta záchytná služba v Protialkoholní záchytné stanici [název], [obec a číslo], kterou provozuje žalobkyně. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalované žalobkyní vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 2. 9. 2019 na částku 1 950 Kč splatnou dne 2. 10. 2019. Žalovaná však uvedenou částku nezaplatila, a to ani poté, co byla předžalobně upomenuta právním zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud má v posuzované věci za prokázané, že žalovaná pobývala dne 2. 9. 2019 v protialkoholní záchytné stanici [název], [obec a číslo], provozované žalobkyní, za což jí žalobkyně vystavila dne 2. 9. 2019 fakturu znějící na částku 1 950 Kč splatnou dne 2. 10. 2019 (zjištěno z formuláře uznání dluhu a z faktury – daňového dokladu ze dne 2. 9. 2019). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění dluhu dopisem ze dne 23. 6. 2020 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 23. 6. 2020 včetně podacího lístku). Ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by předmětnou částku zaplatila. 5. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč jako náhradu nákladů na poskytnutou protialkoholní záchytnou službu podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.