7 C 365/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 234 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 12. 2020 uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému na požádání peněžní prostředky do určité částky a v níž se žalovaný zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 20 % z výše poskytnutých prostředků a úrok ve výši 20 % měsíčně z výše poskytnutých prostředků za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly prostředky poskytnuty. Poplatek a úrok se na konci každého kalendářního měsíce staly součástí jistiny dluhu. Žalovaný se zavázal splácet dluh ve splátkách do konce každého kalendářního měsíce vždy ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč nebo ve výši dlužné částky k poslednímu dni přecházejícího kalendářního měsíce, byla-li nižší než 300 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet]. Celkový úrok činil 2 871 Kč a celkový poplatek činil 1 000 Kč. Žalovaný však nesplatil ničeho. Pro případ prodlení se splacením dluhu byl žalovaný povinen nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 363 Kč. Při prodlení se splněním dluhu delším než 2 měsíce nastala splatnost celého dluhu a žalovaný byl ode dne splatnosti povinen platit úrok již pouze ve výši 8 % ročně. Celý dluh se tak stal splatným dne 31. 3. 2021. Žalovaný dluh nesplnil ani přes předžalobní upomínku ze dne 15. 6. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů. 4. Na základě písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla dne 15. 12. 2020 uzavřena smlouva [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do výše 50 000 Kč, a to poprvé bez další žádosti ve výši 5 000 Kč, a žalovaný se je zavázal žalobkyni vrátit. Dále se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 20 % z poskytnutých prostředků, jenž se ke konci každého kalendářního měsíce stal součástí jistiny dluhu žalovaného, a úrok ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly peněžní prostředky poskytnuty, až do jejich vrácení, přičemž na konci každého kalendářního měsíce se rovněž úrok stal součástí jistiny dluhu žalovaného. Dlužnou částku se žalovaný zavázal splácet počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, v němž byly peněžní prostředky poskytnuty, a to ve splátkách ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč nebo ve výši dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, pokud byla nižší než 300 Kč. V případě prodlení žalovaného se splacením dluhu byla žalobkyně oprávněna požadovat po něm náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Pokud se žalovaný dostal do prodlení se splacením dluhu delšího než 2 měsíce, byla žalobkyně oprávněna požadovat splacení celého dluhu, a to po výzvě s nejméně 30denní lhůtou, přičemž žalovaný byl ode dne splatnosti celého dluhu povinen platit úrok již pouze ve výši 8 % ročně (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru a z kopie občanského průkazu). Žalobkyně poskytla dne 15. 12. 2020 částku 5 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z výpisu z účtu). Žalovaný nesplatil ničeho. Celkový úrok dosáhl částky 2 871 Kč a žalobkyně účtovala žalovanému náhradu vynaložených nákladů v celkové výši 363 Kč Konečná dlužná částka tak dosáhla 9 234 Kč (zjištěno z výpisů k revolvingovému úvěru). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne 15. 6. 2021 (zjištěno z předžalobní upomínky včetně podacího archu). 5. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úroky a poplatek. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal žalobkyni nahradit náklady v souvislosti s prodlením podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, natož pak prokázáno, že by žalobkyni z předmětného dluhu cokoliv splatil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 9 234 Kč jako nevrácenou jistinu úvěru a dlužné úroky, poplatek a náhradu nákladů v souvislosti s prodlením. Zároveň soud žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky, jež je s ohledem na prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu tvořeno úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 234 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (u zdejšího soudu např. ve věci sp. zn. 7 C 365/2021, 27 C 432/2021 či 67 C 394/2021) a jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.