9 C 357/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 944 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žalobkyně argumentovala tím, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dnem 26. 9. 2017. Předmětem pojištění bylo„ Komplexní pojištění vozidla [anonymizováno]“ pro vozidlo tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční a první pojistné bylo stanoveno ve výši 9 013 Kč se splatností v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla s účinky ke dni 1. 1. 2021. Za období od 26. 9. 2020 do 1. 1. 2021 činí dlužné pojistné částku ve výši 2 944 Kč, včetně poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 300 Kč a poplatku 300 Kč za odeslání další upomínky. Žalobkyně požadovala kromě uvedené částky rovněž zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 2. 1. 2021 do 19. 7. 2021 ve výši 132 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní a následně i jejím právním zástupcem upomenut. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 9 C 357/2021 - 32, soud ustanovil žalovanému pro toto řízení opatrovníka podle § 29 odst. 3, 4 o.s.ř. 3. Opatrovník se vyjádřil tak, že mu není známo stanovisko žalovaného. Z důkazů vyplývá, že žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu, byl zapsán jako vlastník/provozovatel vozidla, a na sjednaném pojištění vznikl žalovanému dluh ve výši 2 944 Kč, který žalovaný neuhradil. S ohledem na výše uvedené tak opatrovník ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. 4. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Rumunska, zabýval se soud otázkou své mezinárodní pravomoci. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť ve věci se jedná o závazek vyplývající z pojistné smlouvy ve smyslu oddílu 3 nařízení, a ke dni podání žaloby žalovaný, jako pojistník, měl žalovaný povolen pobyt na území České republiky a z žádných skutečností nevyplývalo, že by zde ke dni podání žaloby taktéž fakticky nepobýval. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 7 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo české. 5. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně (č. l. 5 spisu) a opatrovník žalovaného (č. l. 39 spisu) souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 26. 9. 2017 pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou s počátkem pojištění dnem 26. 9. 2017, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 9 013 Kč, splatné k prvnímu dni pojistného období (pojistná smlouva, souhlas s pořízením kopie průkazu totožnosti, záznam z jednání, fotokopie průkazu totožnosti, informace pro zájemce o pojištění, všeobecné pojistné podmínky). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužného pojistného ve výši 9 122 Kč upomínkou s upozorněním na možný zánik PS (upomínka ze dne 9. 11. 2020, dodejka k upomínce dlužného pojistného). Z listiny označené jako„ ukončení pojistné smlouvy“ ze dne 13. 1. 2021 vyplývá, že pojistná smlouva zanikla dne 31. 12. 2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl posléze vyzván k úhradě dlužné částky 2 344 Kč a nákladů na vymáhání v částce 600 Kč (pokus o smír ze dne 9. 2. 2021). Poplatek za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik PS (doporučená na dodejku) činí 300 Kč a za pokus o smír 300 Kč (sazebník nákladů). Z předloženého přehledu inkasní bilance ze dne 16. 7. 2021 vyplývá, že období od 26. 9. 2020 do 31. 12. 2020 žalovaný dluží na pojistném částku 2 344 Kč, na nákladech za vymáhání 600 Kč, celkem 2 944 Kč. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného pojistného upomenula předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021 (předžalobní upomínka ze dne 13. 5. 2021 s poštovním podacím archem z téhož dne). 7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla k tomuto evidenčnímu úkonu, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 věta první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 8. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. Žalovaný neprokázal, že by na pojistné po ukončení smlouvy něčeho uhradil. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl (§ 2782 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 9. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud současně žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud úrok z prodlení žalobkyni přiznal v souladu s žalobním návrhem (§ 153 o. s. ř.) v kapitalizované výši 132 Kč za dobu od 2. 1. 2021 do 19. 7. 2021. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení účelně vynaložených nákladů za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnu za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech též žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud pro úplnost dodává, že neshledal důvodnou argumentaci žalobkyně směřující proti aplikaci § 14b cit. vyhl., že s ohledem na množství rozdílných pojistných produktů v nabídce žalobkyně nelze jeho žaloby považovat za formulářové jako např. u žalob za tzv.„ černou jízdu“. Je sice skutečností, že množství pojistných produktů žalobkyně se řídí různými zákony, jejich různými časovými zněními apod., nicméně žalobkyně je pojišťovnou, která má právě sjednávání a nabídku těchto produktů jako svůj hlavní předmět podnikání, právní úprava jí tedy musí být nepochybně dostatečně známa. Je tedy zcela jistě volbou žalobkyně, jak širokou paletu produktů bude nabízet a tedy i následně schopen sám spravovat. Při soudním vymáhání pohledávek se pak žalobkyně nechává zastupovat zástupcem z řad advokátů, kterému předává podklady pro jednotlivé případy, což ostatně plyne ze spisu. Sepsání předžalobní upomínky a žaloby je pak pro zástupce již spíše automatizovaným úkonem, neboť z předložených podkladů doplňuje údaje do předpřipravených textů, tomu ostatně zcela odpovídá obsah podané žaloby, která, ač textově poměrně obsáhlá, obsahuje pouze absolutně nezbytné minimum konkrétních údajů o konkrétním případu. Soud tak shledal uplatnění § 14b cit. vyhl. přiléhavým. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Výrok o povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku se opírá o ust. 4 odst. 1 písm. i/ zák. č. 549/1991 Sb., soudních poplatcích, v platném znění. V daném případě žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a na soudním poplatku zaplatila částku 400 Kč (pol. 2. bod 1. písm. c/ Sazebníku soudních poplatků, přílohy