9 C 360/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 3 840 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne 2. 2. 2022 uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru, který měl být uhrazen 15. 2. 2022. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně, což ke dni splatnosti úvěru činilo 840 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut na její bankovní účet dne 2. 2. 2022. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 2. 2. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit do 15. 2. 2022 ode dne jeho čerpání spolu s poplatkem 2 % denně z jistiny. Úvěr byl vyplacen 2. 2. 2022 (smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] – [číslo] ze dne 2. 2. 2022, potvrzení o provedené platbě). K úhradě částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 25. 4. 2022 (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 4. 2022, podací lístek). 5. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud žalobě vyhověl, když mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), na jejímž základě byl žalované dne 2. 2. 2022 poskytnut úvěr 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky 2 % denně z jistiny do 15. 2. 2022 (§ 2399 odst. 1 o.z.), tj. 840 Kč (§ 2395 o.z.), avšak tak neučinila. Soud tak žalované uložil povinnost k zaplacení částky 3 840 Kč, z toho 3 000 Kč jako dlužné jistiny a 840 Kč jako úroků úvěru (§ 2395 o.z.). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžité pohledávky (§ 1970 o.z.), uložil soud žalované taktéž povinnost k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměnu advokáta 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif: převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), náhradu hotových výdajů 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení ve výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž bylo předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.