98 C 12/2022-36 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum), se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná dlužný nájem, zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. V žalobě dále uvedl, že uzavřel nájemní smlouvu č. (spisová značka) (číslo), ze dne (datum) se žalovaným, kterou mu jako pronajímatel pronajal byt (číslo) v (anonymizováno) patře nemovité věci – budovy (adresa), která je součástí pozemku p. (číslo) (katastrální uzemí), (územní celek), zapsaného na (list vlastnictví) vedeném (stát. instituce), (stát. instituce). Podle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen hradit nájem řádně a včas – tedy do konce měsíce, na který se platí. Žalovaný však žalobci nezaplatil nájemné a zálohy za (anonymizováno) (rok) ve výši (částka) a protože žalovaný neplatil včas nájem a zálohy (anonymizována čtyři slova) (rok) a pak ani v (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizována čtyři slova), (anonymizováno) a (anonymizováno) (rok), tak je povinen zaplatit úrok z prodlení za prodlení, ke kterému v této době došlo, což je ke dni podání žaloby celkem (částka) za rok (rok) a (částka) za rok (rok). Nic žalobce nezaplatili ani po té, co k tomu byl vyzván. 2. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované strany (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Právní zástupce, který se za žalobce k ústnímu jednání dostavil, navrhl soudu vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Předně, ačkoliv kontumační rozsudek je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného, takže soud pečlivě zvažuje jeho užití, tak na druhé straně soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům a oprávněným zájmům (čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny, § 1, § 3 o. s. ř.). Soud tedy nemůže chránit zájmy těch, kteří nechtějí participovat na soudním řízení, svá práva nijak nehájí a zůstávají pasivní ( (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). 5. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze kterých soud vyšel, vyplývá, že žalobce byl pronajímatelem bytu, který pronajal žalovaným. Ačkoliv žalovaný byl dle nájemní smlouvy mimo jiné povinni řádně a včas platit nájemné a zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním předmětného bytu (§ (číslo), § 2251 OZ), takto souvisle v roce (rok) a (rok) nečinil, proto ze jmenovaného důvodu dluží nájem a zálohy a ale i za opožděné platby nájmu a záloh, a to za žalovanou dobu. Za situace, kdy skutkové okolnosti líčené v žalobě z pohledu hmotného práva jsou úplná a dále, protože se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír a rozsudkem nedojde ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, lze žalobci přisoudit kontumačním rozsudkem toho, čeho se domáhá. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch. Dále se soud zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Předně, soud zjistil, že žalobce je statutárním městem a tedy je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání dlužných nájmů, je dostatečně profesně personálně vybaven vlastním právním odborem (ÚS ČR II. ÚS 2396/09). A dále soud zjistil, že poté, co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky Náklady řízení tak byly tvořeny soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (tři úkony právní služby po (částka) dle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d), g) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předchozí výzva k plnění ze dne (datum) s 21 % DPH). A dále odměnu právního zástupce ve výši (částka) (za účast na ústním jednání s režijním paušálem (částka) dle § 11 písm. g), § 13 odst. 3 cit vyhl.) včetně 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..