98 C 141/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum), se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem čtyř motorových vozidel: nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, (registrační značka), ([příjmení] kód), číslo technického průkazu vozidla (anonymizováno) a nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, (registrační značka), ([příjmení] kód), číslo technického průkazu vozidla (anonymizováno). Přičemž první vozidlo nemělo v době (datum) – (datum) a druhé v době od (datum) – (datum) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady. 2. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. a žalovaný na výzvu soudu nereagoval usnesením (číslo jednací) - 6. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a dle § 101 odst. 1 o.s.ř. ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 3. Z upomínky žalobce - ohledně prvního motorového vozidla ze dne (datum) soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou si žalovaný nevyzvedl, takže mu byla dne (datum) vhozena do poštovní schránky, ohledně upomínky ze dne (datum) a (datum) žalobce odeslání zásilky ničím neprokázal, když ani jedna výzva nemá standardně vyplněný čárový kód, se kterým jsou zásilky odesílány. Z upomínky žalobce - ohledně druhého motorového vozidla ze dne (datum) soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou si žalovaný nevyzvedl, když byla připravena k vyzvednutí (datum), takže odběrná lhůta skočila dne (datum). 4. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR (spisová značka)) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorových vozidel, u kterých žalobce zjistil, že byly v žalované době provozovány bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce (anonymizována dvě slova) ze dne (datum), ve kterém se naprosto jednoznačně uvádí, že (anonymizována dvě slova) není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. (číslo) § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, který si k návrhu žalobce (č.l.3) soud pořídil u (anonymizována dvě slova) m (obec), odb. dopravně správních činností a také u Magistrátu města Jihlavy, odboru dopravy a zjistil, že vlastníkem prvního motorového vozidla byl žalovaný od (datum) do (datum) a STK byla platná až do (datum), druhé motorové vozidlo žalovaný provozoval od (datum) do (datum) a informaci o STK odpovědný orgán nesdělil. 5. (příjmení) výpočet příspěvku je v případě prvního motorového vozidla dán součinem počtem dnů – 111 dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je (částka), tedy příspěvek za souzenou dobu činí (částka). V případě druhého vozidla je dán součinem počtem dnů – 103 dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je (částka), tedy příspěvek za souzenou dobu činí (částka). 6. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970, § 573 OZ § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to v případě prvního vozidla již od (datum), kdy doběhla zákonná třicetidenní lhůta, od jediné prokazatelně odeslané výzvy. Jestliže se tedy žalobce domáhal méně, než byl jeho zákonný nárok, pak to bylo zcela jeho v dispozici a soud nemohl přiznat úroky z prodlení za dobu delší, byť byla dobře v řízení prokázána (§ 153 o.s.ř.). V případě druhého vozidla náleží žalobci úrok od (datum), nikoliv od (datum) - jak se žalobce domáhá, neboť zákon k úhradě dává žalovanému jednoznačně určenou lhůtu k zaplacení, a to dobu nejméně 30 dnů, proto je naprosto vyloučené, aby žalobce měl nárok na úrok z prodlení i za dobu, kdy žalovanému běžela lhůta k úhradě dluhu, a tedy kdy dluh nebyl splatný, zejména, když výzvu žalobce datoval až (datum), tedy žalované úroky z prodlení předchází i den, kdy byl k úhradě vůbec vyzván, tedy v souzené věci počátek doby, za kterou žalobce požaduje úrok z prodlení předchází klíčovému okamžiku, od kdy může dle zákona takový úrok vůbec požadovat. 7. Soud přiznal žalobci také (částka) z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.). 8. Z těchto všech důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (dva úkony právní služby po (částka) dle § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po (částka) dle § 14b cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši (částka) již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..