98 C 211/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu [datum] domáhal zaplacení částky 9 900 Kč s příslušenstvím s náhradou nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tak, že právní předchůdce žalobce uzavřel se společnosti [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb, která trvala od [datum] do [datum] a k dalším prodloužení smlouvy nedošlo. Podle VOP, které byly součástí smlouvy, tak pro případ neprodloužení smlouvy byl povinen žalovaný změnit sídlo v OR, když za porušení této povinnosti se účtuje smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý den. Právní předchůdce žalobce využil k zaslání výzvy adresy, které má k dispozici, ale marně a dne [datum] postoupil pohledávku žalobci, a to ve výši 79 545,17 Kč s příslušenstvím, která se skládá z těchto součástí: a) snížené smluvní pokuty ve výši 150 Kč/den od 2.1.2021 do 2.5.2022, tedy za 485 dnů v částce 72 750 Kč b) bezdůvodného obohacení ve výši 290 Kč + DPH dle Smlouvy za každý měsíc s ohledem na to, že [ulice] dlužník využívá obchodní adresu bez právního důvodu, a to od [datum] do dne [datum], tj. částce ve výši 5 595,17 Kč, když ovšem žalobce se domáhá po žalovaném, který byl ručitelem shora uvedené pohledávky, ale jen smluvní pokuty za dobu od [datum] do [datum] ve výši 5 550 Kč a bezdůvodného obohacení ve výši 290 Kč dle smlouvy za každý měsíc, protože žalovaný využívá obchodní adresu bez právního důvodu, a to za dobu [datum] do [datum] a náklady s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaný navrhl soudu žalobu zamítnout jako nedůvodnou, protože žalovanou smlouvu nepodepsal, a ani jeden podpis není jeho. Dne [datum] přestala být jednatelem společnosti [právnická osoba] a tedy nevidí ani důvod, proč by smlouvu podepisoval. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Dne [datum] žalovaná koupila obchodní podíl společnosti [právnická osoba], k zápisu změnu do OR předložil i prohlášení z téhož dne, obojí s úředně ověřeným podpisem, dne [datum] rozhodl žalovaný o změně sídla společnosti, písemným rozhodnutím a dne [datum] prodal žalovaný obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], což je stejná společnost, kterou v roce 2011 koupil, když jí v mezičase přejmenoval, a to s úředně ověřeným podpisem. Všechny listiny si soud dle § 120 odst. 2 o.s.ř. pořídil z OR, kde jsou založené. 5. Dne [datum] byla uzavřena s [právnická osoba] se smlouva o poskytnutí obchodní adresy, která je podepsána za společnost [právnická osoba] bez razítka společnosti, když obyčejný, ručně psaný podpis se na první pohled nepodobá žádnému z podpisu žalovaného, které soud zjistil z OR. [ulice] smlouvy je uvedeno souhlasíme se zpracováním osobních údajů…a přebíráme tímto ve smyslu ust. § 303 obchz celkové ručení za závazky odběratele vyplývající z této smlouvy vůči dodavateli, s obyčejným, ručně psaným podpisem, který vypadá stejně jako podpis pod zněním smlouvy samotné (tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy). 6. Dne [datum] nový jediný společník společnosti, kterou mu žalovaná prodala stejného dne – viz shora rozhodl o změně sídla společnosti, právě na adrese, která je předmětem smlouvy uzavřené se žalobcem (tyto skutečnosti má soud za prokázané z rozhodnutí jediného společníka – [jméno] [příjmení], s úředně ověřeným podpisem). 7. Dne [datum] žalobce a [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky vůči žalovanému (tyto skutečnosti má soud za prokázané z II. článku smlouvy). 8. Soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005). 9. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]). 10. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran a za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení; neoznačí-li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení a to ač byl soudem řádně poučen dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., nese následky toho, že soud vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV.ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011). 11. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, a to že žaloba není důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 12. S ohledem na to, soud nenařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř., k prvnímu ústnímu jednání ve věci, předvolal účastníky předvoláním, ve kterém by byl právní zástupce žalobce řádně poučen ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř., ale protože se žalobce k prvnímu ústnímu jednání nedostavil, tak soud nemohl poskytnout žalobci poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. - které lze udělit jen na ústním jednání (ÚS ČR I. ÚS 212/06), a proto tedy soud uzavřel, že žalobce pro svou pasivitu neunesl důkazní břemeno ohledně žalovaného nároku a tedy nese také důsledky v podobě ztráty sporu (ÚS ČR II. ÚS 1617/10). 13. Předně, každý účastník sporného řízení má odpovědnost za výsledek dokazování v tom smyslu, že nebudou-li prokázána jeho tvrzení, tj. nesplní-li důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 věty prvé o. s. ř.), bude rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. V souzené věci nesl žalobce důkazní břemeno k prokázání, že mu žalovaný dluží, a kolik mu dluží. S ohledem na to, že porovnání podpisu žalovaného pocházející z úředních dokumentů s úředně ověřenými podpisy s podpisem na souzené smlouvě vyznělo tak, že oba podpisy nemají stejné tahy a podpis se nezdá ani učiněný stejně svižnou rukou a dokonce neobsahuje jméno i příjmení - jak se žalovaný očividně běžně podepisuje, tak soud uvěřil, že se jedná o podpis na smlouvě odlišné osoby. Správnost závěru soudu dokládá i rozhodnutí již nového majitele společnosti o změně sídla – právně na adresu, jejíž užívání dovolila smlouva uzavřená se žalobcem. V řízení bylo hodnověrně prokázáno, že žalovaný, co by ručitel jeho dlužníkem není. 14. Ovšem, i kdyby procesní situace byla pro žalobce příznivější, tak by soud vyšel z normativní situace (§ 1879 a násl. OZ § 303a násl. ObchZ) a recentní judikatury, a to že ke změně v osobě věřitele může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, popřípadě postupník dlužníkovi prokázal postoupení pohledávky. Není-li ale prokázáno, že postupitel postoupení pohledávky dlužníku oznámil, ani že postupník postoupení pohledávky dlužníku prokázal, je povinností soudu zabývat se otázkou platnosti postupní smlouvy (NS ČR 23 Cdo 4283/2019, 33 Cdo 2969/2011, 29 Cdo 1796/2009, 31 Cdo 1328/2007). Dále, že ke změně v osobě věřitele může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky (NS ČR 23 Cdo 4283/2019, 31 Cdo 1328/2007). Pak, nezaměnitelnou identifikaci postupovaných pohledávek lze provést i zprostředkovaně (NS ČR 32 Odo 523/2005), anebo uvedením právní skutečnosti, na níž je založena, např. výší, splatností, případně i jinými skutečnostmi, včetně odkazu na event. titul, jímž byla přiznána; vždy však tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za týmž povinným. O náležité určení pohledávky by nešlo v případě, kdy ani na základě výkladových pravidel projevu vůle by nebylo možné dospět ke spolehlivému závěru, která pohledávka měla být postoupena (NS ČR 20 Cdo 1319/2002). A nakonec, že prohlášení o ručení musí obsahovat označení věřitele, dlužníka a ručitele, vymezení (určitého) ručením zajišťovaného závazku a projev vůle ručitele, že tento závazek uspokojí, neučiní-li tak dlužník (NS ČR 29 Odo 350/2006). 15. Řečné se pak do poměrů souzené věci promítlo tak, žalovaný ručební závazek nepřevzal, neboť z prohlášení na konci smlouvy není zřejmé, zda podpis žalovaného se zde nenachází z důvodu jednatelství ve společnosti, když pro jiný výklad nic nesvědčí – v záhlaví smlouvy žalovaný jako ručitel uvedený není a ani u podpisu společnosti - objednatele není žádná poznámka, vyjadřující vůli žalovaného být ručitel. Krátce řečeno, ať tak či tak, je žaloba vůči žalovanému nedůvodná, protože se nikdy ručitelem nestal. 16. Za této situace soud uzavřel, že zásadní skutečnost pro rozhodnutí ve věci - o dluhu žalovaného, byla důkazy žalovaného vyvrácena, a proto výsledky zhodnocení důkazů umožnily soudu přijmout závěr o nepravdivosti tvrzení žalobce o tom, že mu žalovaný dluží žalovanou částku, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení jsou tvořeny paušální náhradou za vyjádření se k žalobě - § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. A pak ještě za právní zastoupení během ústního jednání 2 178 Kč za každý úk