14 C 136/2019-286 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalovaný v původním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 139/2019 domáhal obnovy uvedeného řízení, které bylo pravomocně skončeno ke dni [datum]. Žalovaný navrhl obnovu řízení, neboť se dle jeho mínění objevily důkazy, které nemohl v původním řízení bez své viny použít. Žalovaný uvedl, že dne [datum] pojal podezření, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětný pozemek“), o určení jehož vlastnictví se jednalo v původním řízení, vznikl v důsledku chybného postupu katastrálního úřadu při přečíslování parcel. Neprodleně se tedy obrátil s dotazem na katastrální úřad, který jeho domněnku dne [datum] potvrdil. Katastrální úřad konkrétně uvedl, že za jednotné evidence půdy byla v rámci užívacích vztahů část původní parcely PK [číslo] sloučena do parcely JEP [číslo]. Uvedená parcela byla nově zaměřena dle skutečného stavu a přečíslována na EN [číslo]. Podle NZ [číslo] 2011 (zapsaný pod Z [číslo] 2011) pro obnovení původních PK parcel došlo k obnovení parcely PK [číslo] a jejímu novému označení jako parcela KN [číslo]. Tento pozemek byl ve vlastnictví státu a dle zák. č. 172/1991 Sb., přešel na žalovaného. Nicméně následně katastr provedl nesprávnou identifikaci pozemku a na základě NZ [číslo] 2011 (zapsaný pod Z [číslo] 2011) došlo i k nesprávnému zápisu pro paní [příjmení], která byla jako vlastnice zapsána před žalobcem. Při ústním jednání pak žalovaný zdůraznil, že nezpochybňuje nabývací titul předchozího vlastníka pozemku (pí. [příjmení]), je však přesvědčen, že její nabývací titul se vztahuje fakticky k jiné věci, a to právě k nesprávně identifikovanému pozemku. Navrhl soudu, aby v obnoveném řízení provedl důkaz vyjádřením Katastru nemovitostí k identifikaci parcel, z něhož by bylo zřejmé, že předmětný pozemek byl součástí EN [číslo]. Žalovaný konečně poukázal na skutečnost, že pozemek nabyl souhlasným prohlášením ve smyslu zák. č. 172/1991 Sb. a aktivně jej využívá prostřednictvím Městské části [obec a číslo], která má k pozemku svěřenu správu. 2. Žalobce v původním řízení navrhl soudu, aby žalobu na obnovu řízení zamítl, neboť nejsou splněny podmínky pro povolení obnovy. Uvedl, že žalovaným tvrzená skutečnost nemůže přivodit žalovanému příznivější rozhodnutí v původním řízení, přičemž žalobce obsáhle citoval z rozhodnutí Nejvyššího soudu v původním řízení a ze zde odkazovaných rozhodnutí. Žalobce je přesvědčen, že judikatura je ustálena v závěru, že, stane-li se vydražitel vlastníkem vydražené věci, uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno a zároveň ho nelze dosáhnout ani prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva třetí osoby. Zároveň žalobce poukázal i na skutečnost, že v původním řízení žalovaný vůbec neuplatnil své vlastnického právo prostřednictvím vzájemné žaloby. Navrhl tedy soudu, aby žalobu na obnovu řízení zamítl. 3. K projednání žaloby na obnovu řízení soud nařídil jednání na den [datum]. 4. Předně se soud zabýval posouzením, zda byla splněna formální podmínka pro podání žaloby na obnovu řízení ve smyslu § 233 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy zda byla zachována lhůta k podání žaloby. Soud zde vyšel ze skutečnosti, že rozsudek ve věci samé v původním řízení nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný v původní řízení tvrdí, že se o možném novém důkazu dozvěděl dne [datum] a žaloba na obnovu řízení byla podána [datum], soud považuje lhůtu k jejímu podání za zachovanou, a to i s ohledem na lhůtu 3 let plynoucí od právní moci rozsudku ve věci samé. 5. Soud tak přistoupil k meritornímu posouzení žaloby, přičemž důvody pro povolení obnovy řízení jsou vymezeny v § 228 odst. 1 o. s. ř., podle něhož„ (ž) alobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211 a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; (b) …).“ Zákon tak předpokládá kumulativní naplnění obou podmínek, tj. skutečnosti či důkazy musí být nové ve smyslu cit. ustanovení a zároveň musí být způsobilé přivodit navrhovateli příznivější rozhodnutí v původním řízení. 6. Žalovaný v žalobě na obnovu řízení uvedl, že jsou zde nové skutečnosti, které zpochybňují identifikaci nemovitosti, jež byla předmětem původního řízení. Je přesvědčen, že jím nabízený důkaz může zpochybnit, že paní [jméno] [příjmení], v rámci likvidace jejíž pozůstalosti proběhla veřejná dražba, vlastnila právě dražený pozemek. 7. Při posouzení způsobilosti nově navrhovaného důkazu přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci, musel soud vycházet z rozhodných skutkových zjištění a důvodů rozhodnutí v původním řízení. V původním řízení bylo ve stručnosti (v podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze z 2.6.2021, č.j. 19 Co 75/2020 – 205) prokázáno, že k předmětnému pozemku bylo (do právní moci rozhodnutí v původním řízení) v katastru nemovitostí zapsáno duplicitně vlastnické právo pro žalobce a žalovaného. Žalobce v původním řízení své vlastnické právo nabyl poté, co v rámci pozůstalostního řízení po paní [jméno] [příjmení] byla nařízena likvidace pozůstalosti, byla nařízena dražba, kterou provedl soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení]; žalobce učinil v dražbě nejvyšší podání a zaplatil jej. Usnesení o příklepu z 21.3.2019, č.j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum]. Soudy se v původním řízení podrobně zabývaly okolnostmi a způsobem provedení pozůstalostního řízení a provedení samotné exekuční dražby, přičemž zjistily, že obě řízení proběhla procesně správně. Soudy tak dospěly k závěru, že žalobce nabyl své vlastnické právo k předmětnému pozemku k [datum]. Dále pak uzavřely, že s ohledem na ust. § 57 ex. ř., je uvedení v předešlý stav v exekučním řízení vyloučeno. Zároveň pak platí, že téhož výsledku (tj. uvedení v předešlý stav) nelze dosáhnout ani prostřednictvím žaloby na určení. 8. Nosné rozhodovací důvody, pro něž bylo žalobě v původním řízení vyhověno, se vztahovaly výlučně k podmínkám provedení dražby soudním exekutorem v návaznosti na předcházející pozůstalostní řízení. Ty byly dle zjištění soudů splněné, tudíž ve smyslu § 336l odst. 2 o.s.ř. se žalobce stal vlastníkem vydražené věci. Uvedení v předešlý stav je pak vyloučeno a nelze ho dosáhnout ani prostřednictvím žaloby o určení vlastnického práva třetí osoby k vydražené věci. Pokud pak žalovaný v žalobě na obnovu řízení předložil důkazy o tom, že vlastnictví paní [příjmení], tj. kvazi-právní předchůdkyně žalobce vzniklo chybným postupem katastru nemovitostí, míjí se tyto důkazy s rozhodnými důvody v původním řízení. A soud tedy již jen na základě žalobních tvrzení uzavřel, aniž by prováděl dokazování, že žaloba není důvodná. 9. Soud zároveň považuje za nutné zdůraznit principy důvěry ve stav zápisu do katastru nemovitostí, jak je zakotven v § 980 o.z. a taktéž princip vigilantibus iura scripta sunt, tj. jen bdělým náležejí práva. S ohledem na tyto zásady je zřejmé, že ani nyní vznášená pochybnost o identifikaci předmětu vlastnictví paní [příjmení] nemůže zpochybnit správnost závěru soudů v původním řízení o vlastnictví žalobce, který jej nabyl originárním způsobem v dražbě, neboť v okamžiku dražby o jejím předmětu nebyla pochybnost. Ostatně, pokud žalovaný tvrdí, že k nesprávné identifikaci pozemků došlo v roce 2011, měl dostatek času na nastalou situaci reagovat a zajistit ochranu svého vlastnického práva ještě proti původní vlastnici paní [příjmení] či v rámci pozůstalostního řízení. 10. Konečně pak soud ještě musí uvést, že lze důvodně pochybovat i o tom, zda žalovaným uváděné důvody obnovy jsou skutečně nové ve smyslu § 228 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný uvedl, že„ dne [datum] pojal při kontrole spisu důvodné podezření“ o chybném postupu katastrálního úřadu. K takovéto kontrole spisu (pozn. soudu: zřejmě se jednalo o kontrolu spisu samotného žalovaného či jeho právního zástupce; v soudním spise není od [datum] do podání žaloby záznam o jakékoliv procesní aktivitě žalovaného) však mohl žalovaný přistoupit kdykoliv již v průběhu původního řízení. Teprve v návaznosti na svá zjištění pak žalovaný požádal katastrální úřad o prověření celé záležitosti, tj. teprve tehdy si opatřil onen navrhovaný„ nový důkaz“. Soud je však přesvědčen o tom, že si tato zjištění a důkazy žalovaný mohl opatřit již v původním řízení, pokud by postupoval s náležitou bdělostí. 11. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba na obnovu řízení podaná žalovaným, není důvodná a proto ji ve smysl § 235e odst. 1 o.s.ř. zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce