14 C 309/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek v celkové výši 13 968 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 27. 7. 2021 s žalovaným smlouvu [číslo] na jejímž základě mu poskytla na jeho osobní bankovní účet vedený na jeho jméno peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit ve lhůtě do 26. 8. 2021 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaný mimo jiné vyplnil do formuláře číslo občanského průkazu a poskytl jeho kopii a dále provedl platbu ve výši do 1 Kč ze svého účtu, na který mu následně byly poskytnuty peněžní prostředky. [Právnická osoba] před poskytnutím peněžních prostředků posoudila schopnost žalovaného prostředky vrátit mimo jiné nahlížením do insolvenčního rejstříku a bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný prostředky nevrátil, vznikla mu tak povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu nákladů na každou písemnou upomínku ve výši 50 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 8. 12. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Ke dni postoupení pohledávka činila 14 394 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 244 Kč vypočtené sazbou 0,1 % denně z částky 12 000 Kč za období od 27. 8. 2021 do 7. 2. 2022, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požadovala ve výši 1 968 Kč, a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 27. 8. 2021 do 7. 2. 2022 ve výši 458,30 Kč a náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč za osobní návštěvu. Žalovaný nezaplatil ničeho ani přes poslední upomínku ze dne 11. 2. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů. 4. Z detailního výpisu z účtu ze dne 1. 5. 2021 soud zjistil, že dne 1. 5. 2021 byla z účtu č. [bankovní účet] provedena platba ve výši 0,01 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem byla společnost [právnická osoba] 5. Z písemnosti označené jako smlouva o úvěru [číslo] datované 2. 5. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], dne 2. 5. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu, v níž se zavázala poskytnout mu peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se je zavázal vrátit ve lhůtě do 3. 7. 2021 a v případě prodlení dále zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení se splatností následující den a poplatek po 50 Kč až za 3 písemné upomínky. 6. Dále soud z výpisu z účtu za období od 1. 5. 2021 do 3. 5. 2021 zjistil, že dne 3. 5. 2021 byla z účtu [číslo] provedena platba ve výši 12 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. 7. Z upomínky ze dne 17. 7. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného k plnění dopisem ze dne 17. 7. 2021, v němž požadovala též poplatky za upomínku ve výši 50 Kč. 8. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 26. 7. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného k plnění dopisem ze dne 26. 7. 2021, v němž požadovala též poplatky za upomínku ve výši 100 Kč. 9. Dále soud z písemnosti označené jako smlouva o úvěru [číslo] datované 27. 7. 2021 zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], se dne 27. 7. 2021 dohodla s žalovaným na prodloužení lhůty k vrácení peněžních prostředků do 26. 8. 2021. 10. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 26. 9. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného k plnění dopisem ze dne 26. 9. 2021, v němž požadovala též poplatky za upomínku ve výši 150 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2022 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2022 včetně podacího archu ze dne 14. 2. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] s účinností ke dni 7. 2. 2022 postoupila na žalobkyni pohledávku vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem odeslaným dne 14. 2. 2022. 12. Z dopisu ze dne 11. 2. 2022 včetně podacího archu ze dne 14. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uvedeným dopisem odeslaným dne 14. 2. 2022 vyzvala žalovaného k plnění a upozornila jej na náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč za osobní návštěvu. 13. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že s dne 31. 3. 2022 uskutečnila cesta pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného. 14. Konečně z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2022 včetně podacího archu ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem odeslaným dne 6. 6. 2022. 15. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [Právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se jí je zavázal vrátit do 26. 8. 2021. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil, vznikla mu tak navíc povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 12 000 Kč za každý den prodlení a poplatky za 3 písemné upomínky v celkové výši 150 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně odeslala žalovanému další upomínku a provedla za ním 1 cestu za účelem návštěvy, za což si účtovala náklady ve výši 217 Kč. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“)„ (s ) mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 17. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě společnost [právnická osoba] poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v ujednané lhůtě. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 a 1880 o. z. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na předmětnou pohledávku s příslušenstvím něčeho zaplatil. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni vedle částky 13 968 Kč jako součtu nevrácených peněžních prostředků a smluvní pokuty za prodlení s jejich vrácením ujednané podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. a § 122 odst. 1 písm. c) a odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) přiznal rovněž příslušenství pohledávky podle § 513 o. z., jež je tvořeno úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nesplacením peněžitého dluhu se žalovaný dostal do prodlení, a tím mu vznikla povinnost platit úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jednak kapitalizovaným do dne postoupení pohledávky a dále běžícím od 9. 2. 2022 do zaplacení, a konečně náhradou nákladů účelně vynaložených žalobkyní a společností [právnická osoba] vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 122 odst. 1 písm. a) části věty před středníkem zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 367 Kč. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 968 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.