15 C 153/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 243,89 Kč spolu s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o používání kreditní karty č. [anonymizováno], na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit až do výše 10 000 Kč, který byl následně navýšen na částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a plnit veškeré své závazky, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu a úroky, a dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení. Úvěr byl úročen 23,80 % ročně. Žalovaný překročil úvěrový limit, nezajistil dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila. Dluh se stal splatným k [datum]. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 15 243,89 Kč tvořenou rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného, smluvním úrokem kapitalizovaný ke dni [datum] na částku 2 370,05 Kč, úrokem kapitalizovaným ode dne prodlení žalovaného se splácením do dne [datum] na částku ve výši 4 737 Kč, úrokem ve výši 23,80 % z částky 15 243,89 Kč od [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky 15 243,89 Kč od [datum]. Dluh žalovaný neuhradil ani na základě zaslané výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 spisu), žalovaný se na výzvu soudu k tomuto postupu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o používání kreditní karty [anonymizováno] č. [anonymizováno] [bankovní účet], na základě, které se žalobkyně zavázala pro žalovaného vydat kreditní kartu a poskytnout mu k ní úvěr ve výši 10 000 Kč, který bude moct žalovaný čerpat v souvislosti s využíváním předmětné karty, současně si účastníci ujednali, že předmětný úrok bude úročen sazbou 23,8% ročně. Součástí smlouvy byly podmínky pro vydávání a používání kreditních karet [anonymizováno]. Žalovaný následně dne [datum] zažádal o navýšení limitu kreditní karty [anonymizováno] a to z 10 000 Kč na 15 000 Kč s tím, že úroková sazba, kterou byl úvěr úročen, zůstala nezměněna ve výši 23,8% ročně (žádost o vydání kreditní karty, smlouva o používání kreditní karty [anonymizováno], podmínky pro vydávání a používání kreditních karet [anonymizováno], žádost o navýšení limitu kreditní karty, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, transakční historie účtu za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum]). Pro případ prodlení s úhradou finančních závazků byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité vrácení jistoty a všech pohledávek úvěru. Poplatek za zaslání upomínky za nesplnění smluvních podmínek byl stanoven ve výši 150 Kč. Poplatek za zaslání 3. a další SMS upomínky byl 25 Kč (sazebník). Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z interních informací a údajů na jeho účtu ([anonymizováno 5 slov] – protected). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky úvěru neuhradil, byl ke dni [datum] úvěr žalobkyní prohlášený za splatný (dopis ze dne [datum], dodejka). Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). 6. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že mezi žalobckyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z., kdy následně byl dne [datum] úvěrový limit žalovaného navýšen na částku 15 000 Kč a byla sjednána úroková sazba ve výši 23,80% p.a. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalovaný čerpal poskytnuté finanční prostředky prostřednictvím realizace plateb a výběrů ze svého osobního účtu (viz. výpis z účtu). Žalobkyní bylo rovněž doloženo, že žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy, když neměl na svém účtu dostatek finančních prostředků k úhradě čerpaných debetních finančních prostředků a z tohoto důvodu tak došlo k zesplatnění úvěru. 7. Žalovaný tak tím, že dosud dlužnou částku žalobci neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy se žalobcem a ust. § 2395 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci. ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 243,89 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vedle jistiny soud uložil taktéž žalovanému uhradit žalobkyni úroky ve sjednané výši 23,80 % ročně, neboť tyto byly sjednány. 8. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 243,89 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.