15 C 174/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ č. [anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 20 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 644,41 Kč. Úvěr byl úročen 9,9 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátek za měsíce únor, březen duben 2022, tj. více než tří splátek,a proto v souladu s č. l. 7 1. 1. žalobkyně od smlouvy odstoupila. Dluh se stal splatným k [datum]. Dluh žalovaného představovala jistina v částce 20 000 Kč, neuhrazený úrok z jednotlivých splátek jistiny zkapitalizovaný na částku 1 029,92 Kč, dále zkapitalizovaný úrok ke dni [datum] ze splátek jistiny po splatnosti ve výši 3 677,90 Kč, a úrok ve výši 9,90% ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil ani na základě zaslané výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 spisu), žalovaný se na výzvu soudu k tomuto postupu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o vedení účtu, z potvrzení o zřízení účtu, fotokopie osobních dokladů žalovaného soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím komunikace na dálku zavázala pro žalovaného vést bankovní účet a umožnit mu používat kreditní/platební kartu. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizováno] PLUS“ č. [anonymizováno] [bankovní účet], listiny„ historie úvěru: [anonymizováno], žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru„ [anonymizováno] plus“ soud zjistil, že žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému poskytnout úvěr 20 000 Kč, a žalovaný se jej zavázal spolu s úrokem 9,9 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 644,41 Kč. Celková částka úvěru, kterou měl žalovaný uhradit, byla 23 198,55 Kč Součástí smlouvy byly podmínky úvěru, všeobecné podmínky a sazebník. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Pro případ prodlení s úhradou finančních závazků byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité vrácení jistoty a všech pohledávek úvěru. Z listiny„ [anonymizováno 5 slov] – [anonymizováno]“ soud zjistil, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z interních informací a údajů na jeho účtu. Z historie předmětného úvěru soud zjistil, že žalovaný na poskytnutou částku žalobkyni ničeho nehradil. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byla vyzván k úhradě dluhu 2 238,26 Kč včetně poplatku 400 Kč s tím, že nebude-li částka nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy uhrazena, dojde k zesplatnění úvěru, neboť byla v prodlení s úhradou více než dvou splátek úvěru. Z dodejky soud zjistil, že dopis se vrátil žalobkyni, neboť žalovaný nebyl zastižen a dopis se mu nepodařilo doručit. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že výzva byla podána na poště dne [datum]. 5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl a učinil tento závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému úvěr 20 000 Kč; ten se žalovaný zavázal vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 644,41 Kč. Celková částka úvěru, kterou měl žalovaný uhradit, byla 23 198,55 Kč; roční úroková sazba činila 9,9 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když se dostal do prodlení; žalobkyně tak od smlouvy ke dni [datum] dopisem odstoupila a úvěr zesplatnila. Přesto, že byl žalovaný k úhradě opakovaně upomínán, na upomínky nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil. Dluh na jistině tak činí částku 20 000 Kč. 7. Po právní stránce soud vycházel z § 2 odst. 1, § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“), § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). 8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2 odst. 1, § 104 z.s.ú., § 2395 o.z.). Žalovanému byl poskytnut úvěr v částce 20 000 Kč, který však řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto úvěr poté, co zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě, zesplatnila (§ 124 z.s.ú.). Soud žalobě zcela vyhověl, když má nárok žalobkyně považuje za osvědčený, navíc žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela nečinný, když sám tvrzení žalobkyně nějak nerozporoval a nevyvracel. 9. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč představující dlužnou jistinu (§ 2395 o.z.), úrok z úvěru v částečně kapitalizované výši (§ 2395 o.z. a § 122 odst. 1 z.s.ú.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalovanému rovněž povinnost k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši, částečně kapitalizovaných (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.