15 C 262/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 182,80 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 28 834 Kč (součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 633 Kč úrokovou sazbou 24,36 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky 7 701 Kč za službu komfortního a flexibilního splacení) vrátit v 65 týdenních splátkách po 906 Kč Poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný uhradil poslední řádnou splátku ke dni [datum]. Žalovaný tak na zapůjčenou částku uhradil ke dni [datum] částku 14 917,10 Kč na dlužnou jistinu a částku 6 416,90 Kč ne dlužný poplatek s tím, že následně po podepsání smlouvy týkající se postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni uhradil ještě částku 7 000 Kč. S ohledem na neúplnou úhradu dlužné částky úročí žalobkyně žalovanému dlužnou jistinu v částce 10 564,97 Kč úrokem ve výši 24,36% ročně a to od [datum]. Žalovaný žalobkyni na dlužnou částku uhradil celkem 44 500 Kč. Žalovaná proto po žalovaném nadále požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 14 182,80 Kč sestávající se z částky 10 564,97 Kč za dlužnou jistinu a částky 3 617,83 Kč za dlužný poplatek, částku 2 981,14 Kč za kapitalizovaný úrok ve výši 24,36% ročně z částky 10 564,97 Kč od [datum] do [datum], částku 1 043,74 Kč za kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 564,97 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 24,36% ročně z částky 10 564,97 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,50% ročně z částky 10 564,97 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný žalobkyni neuhradil zbývající dlužnou částku ani přesto, že byl k její úhradě předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (čl. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované téhož dne poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti, v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku, spolu s poplatkem ve výši 28 834 Kč, vrátit v 65 týdenních splátkách po 906 Kč s tím, že poslední splátka činí částku 850 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek, zákaznická karta-žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalované po započtení jejích úhrad zbývala na jistině doplatit částka 10 564,97 Kč (tabulka umoření ze dne [datum]). Na žalobkyni jako nového věřitele byla pohledávka za žalovanou převedena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum], o čemž byl žalovaný dopisem ze dne [datum] vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzývána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 14 182,80 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným dne 1.8 2020 uzavřela smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Neboť podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovaný) zastupitelnou věc (30 000 Kč) tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pak soud posoudil v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z., na základě kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka postupníkovi.V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku řádně a včas všechny vrátil, když jak uvedla žalobkyně žalovaný celkem navrátil pouze částku 44 500 Kč. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že by mu byly peněžní prostředky ze strany společnosti [právnická osoba], skutečně poskytnuty, navíc sám jejich zapůjčení fakticky uznal, když začal zapůjčenou částku splácet. Na dlužnou jistinu tak žalovanému chybí uhradit částka 10 564,97 Kč, zbývající částka do žalované dlužné částky 14 182,80 Kč představuje kapitalizovaný úkor a kapitalizovaný zákonný úrok z této dlužné částky za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně pak vychází z ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dále jí přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 089 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b) odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.