17 C 190/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 178 243 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu domu, jejímž předmětem byl dům [adresa] v ulici [ulice], [územní celek], okres [okres]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 17 900 Kč měsíčně a záloha na služby na částku 3 900 Kč Smlouva byla prodlužována jednotlivými dodatky. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla nájemní smlouva opět prodloužena a nájemné bylo modifikováno na částku 15 900 Kč. Dne [datum] předal žalovaný žalobci dům zpět po ukončení nájemního vztahu a o tomto byl sepsán předávací protokol. V rámci podpisu předávacího protokolu žalovaný uznal dluh na nájemném a službách ve výši 190 171 Kč. Žalobce v souladu s nájemní smlouvou nechal opravit poškozené věci na domu za částku 58 071 Kč. Ke dni [datum] činil dluh na nájmu a službách 123 890 Kč. Za období od [datum] do [datum] činil dluh na nájmu 95 450 Kč a dluh na službách 6 631 Kč. Po odečtení žalovaným složené kauce a přeplatku nájmu za červenec 2014 činí celkový dluh 248 243 Kč. Žalovaný následně dne [datum] dluh uznal a došlo k uzavření dohody o splátkovém kalendáři. Dne [datum] žalovaný uhradil částku 70 000 Kč a dosud je v prodlení se zbývající částkou 178 243 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.). 4. Na základě předložených listinných důkazů (uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne [datum], náhrady za závady při předání domu [datum] za nájemce, smlouva o nájmu domu s dodatky, dopis ze dne [datum], podací stvrzenka, předávací protokol ze dne [datum]) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o nájmu domu – objekt bydlení (rodinný dům), [adresa], v ulici [ulice], [okres], [anonymizováno], na pozemku parc. [číslo] o výměře 89 m2 a pozemku parc. [číslo] Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou a následně byla jednotlivými dodatky prodlužována. Nájemné bylo sjednáno ve výši 17 900 Kč a zálohy na služby ve výši 3 900 Kč. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla výše nájemného snížena na částku 15 900 Kč. Dne [datum] předal žalovaný žalobci dům zpět a v bodu 4 daného předávacího protokolu žalovaný uznal, že celkový dluh za nájem a služby činí k tomuto dni 190 171 Kč. Žalobce provedl na domě opravy ve výši 58 072 Kč Dohodou ze dne [datum] došlo ze strany žalovaného k uznání dluhu ve výši 248 243 Kč, kdy tento dluh se žalovaný zavázal v pravidelných zde konkretizovaných splátkách uhradit. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky. 6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu (§ 2201 a násl. OZ), na základě které se žalovaný stal nájemcem domu a měl povinnost platit nájemné a zálohy za služby. Žalovaný však své závazky z této smlouvy porušil, když mu vznikl celkový dluh ve výši 178 243 Kč. Tento dluh přitom žalovaný uznal co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 a násl. OZ, avšak ani následně jej neuhradil a dostal se do prodlení (§ 1968 OZ), pročež žalobci za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě ve zbývající části vyhověl (výrok ad I.). 8. Na náhradě nákladů řízení soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 2 070,50 Kč, neboť žalobce měl ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení vykonal celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení; výzva před podáním žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), h) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen„ AT“). Žalobce se v dané věci domáhal po žalovaném zaplacení částky 178 243 Kč, přičemž podle § 7 odst. 6 AT představuje hodnota jednoho úkonu právní služby částku 8 260 Kč. Odměna advokáta za tyto 3 úkony právní služby tak činí 24 780 Kč (tj. 3 * 8 260 Kč; § 1 odst. 2 věta prvá; § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 AT), dále pak odměnu advokáta tvoří náhrada jeho hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3 * 300 Kč; § 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 AT). Z částky 25 680 Kč (tj. 24 780 Kč + 900 Kč) soud dále přiznal úspěšnému účastníkovi 21 % DPH ve výši 5 392,80 Kč. Konečně je pak náhrada nákladů také tvořena soudním poplatkem ve výši 8 913 Kč, který musel žalobce uhradit, aby mohl své právo uplatnit u soudu (položka 1 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., v platném znění). Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí 39 985,80 Kč. 9. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).