17 C 262/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu [číslo] o zápůjčce ve výši 10 000 Kč s tím, že před uzavřením této smlouvy žalobkyně ověřila schopnost žalovaného zápůjčku vrátit. Žalobce se zápůjčku zavázal vrátit formou 48 měsíčních splátek, avšak žalovaný uhradil jen 5 000 Kč. K nápravě nedošlo ani na základě učiněné předžalobní výzvy a žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá zaplacení 5 000 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 4. Po skutkové stránce soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum], to po předchozím ověřením schopnosti žalovaného zápůjčku vrátit, uzavřena smlouva o zápůjčce [příjmení] v hotovosti. V této smlouvě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému v hotovosti 10 000 Kč, jakož se i žalovaný zavázal přenechané peněžní prostředky vrátit do [datum]. Žalovaný smluvně převzaté povinnosti neplnil řádně, když do dnešního dne zaplatil toliko 5 000 Kč. Dále žalovaný nezaplatil ničeho a to ani na základě předžalobní výzvy odeslané žalovanému dne [datum]. 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 a násl. OZ). Na základě této smlouvy byl zapůjčitel (žalobkyně) povinen vydlužiteli (žalovanému) přenechat zastupitelnou věc (peněžní prostředky) tak, aby ji užil podle libosti, jakož i vydlužitel (žalovaný) byl povinen po čase věc stejného druhu zapůjčiteli (žalobkyni) vrátit. V této smlouvě byl ujednán nejzazší termín vrácení zápůjčky a způsob, kterým má být vrácena (konkrétní splátky). Žalobkyně svoji povinnost splnila řádně a včas, když sjednaným způsobem přenechala zápůjčku žalovanému. Žalovaný se však se splněním svých povinností ocitl v prodlení (§ 1968 OZ), když do dne sjednaného termínu vrácení zápůjčky, a potažmo až do dnešního dne, vrátil jen 5 000 Kč. Žalovaný dále nezaplatil ničeho, čímž se ocitl v prodlení se zbývající částí zápůjčky ve výši 5 000 Kč (§ 1968 OZ), čímž žalobkyni vzniklo právo požadovat i úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.). 7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 1 368 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a odst. 2 písm. h/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši500 Kč, tj. 2* 200 Kč a 1* 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a/ Sazebníku). 8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).