19 C 168/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 42 278 Kč s příslušenství s odůvodněním, že žalovaná byla nájemcem bytu č 9 v domě [adresa], ulice [ulice] v [obec a číslo], [katastrální uzemí], z titulu smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]. Nájemní vztah byl ukončen ze strany pronajímatele z důvodu hrubého porušení povinností vyplývající z nájmu bytu a byl ukončen ke dni [datum]. Od [datum] žalovaná užívá předmětný bez právního důvodu, za užívání bytu ničeho neplatí, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Podanou žalobou žalobce uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu za měsíce březen až červen 2022 po 5 398 Kč měsíčně, za červenec až srpen 2022 po 5 506 Kč měsíčně, září 2022 ve výši 2 753 Kč. Žalované rovněž vznikl nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 6 921 Kč. 2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. 3. Z listin předložených k důkazu žalobcem soud zjistil, že žalobce je vlastníkem budovy [adresa], objekt bydlení, k.ú. [část obce], kde je situován byt [číslo] který na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] jako nájemce užívala žalovaná. Žalobce dal žalované výpověď z nájmu tohoto bytu dopisem ze dne [datum] (informace z katastru nemovitostí, nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo], protokol o předání a převzetí bytu, výpověď z nájmu bytu ze dne [datum]). Žalovaná dlouhodobě neplatí za užívání předmětného bytu ničeho a to ani v období, které je uplatněno v tomto řízení, a nezaplatila ani nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2021 (smlouva o nájmu, protokol o převzetí bytu, výpověď z nájmu bytu, výpis z katastru nemovitostí, přehled dlužných období, evidenční listy, vyúčtování za rok 2021). O zaplacení dluhu byla žalovaná upomenuta předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva, podací arch). 4. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v souladu s ust. § [číslo] ve spojení s § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Nájem bytu zanikl výpovědí ze strany pronajímatele ke dni [datum] a vzhledem k tomu, že po skončení nájemního vztahu žalovaná předmětný byt nevyklidila, náleží žalobci jako pronajímateli právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného a náhrad za služby poskytované ve spojení s užíváním bytu v souladu s § 2295 o.z. a to až do dne, kdy žalovaná byt skutečně pronajímateli odevzdá. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by v rozhodném období na úhradu za užívání bytu cokoliv zaplatila, nebo že by vyrovnala nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2021. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl, když pokud jde o náklady za spotřebované služby posoudil soud nárok žalobce dle § 2991 odst. l a 2 o.z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán v souladu s § 1970 o.z. 5. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný a náleží mu náhrada nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dlužné vyúčtování služeb. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 1 692 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Z daného důvodu soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a dále náhradu hotových výdajů jako účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za dva úkony dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis žaloby). 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.